Základy hydrauliky rozvodných sítí, tlakové proudění v potrubí, tlakové ztráty.

Systém zásobování vodou

  • Přiváděcí řád – doprava vody z vodního zdroje či úpravny do vodojemu
  • Zásobovací řád – doprava vody z vodojemu do spotřebiště (rozvodná vodovodní síť)

Podle vzájemného výškového umístění vodního zdroje, vodojemu a spotřebiště:

  • Gravitační vodovod – vodní zdroj či úpravna dostatečně převyšuje spotřebiště – výškový rozdíl vyvolá alespoň hydrodynamický tlak 0,25 MPa
  • Výtlačný vodovod – vodní zdroj či úpravna leží níže než vodojem (tlaková pásma po 30 m, max. 60 m).

Z hlediska zásobování a výškového uspořádání je vodovodní síť města rozdělena do tlakových pásem.

Tlakovým pásmem rozumíme část vzájemně propojené sítě pod stejným hydrostatickým tlakem. Jedná se o zónu, která je řízena jedním nebo více objekty na vodovodní síti, které určují stabilní tlak ve spotřebišti vzhledem k jeho nadmořské výšce.

V každém tlakovém pásmu je hydrostatický tlak určován některým ze tří způsobů - hladinou vody ve vodojemu, výstupním tlakem z tlakové stanice nebo výstupním tlakem z redukčního ventilu.

11 obrazek 1

Tlak vody ve vodovodním potrubí je závislý na množství odebírané vody ze sítě v určitém časovém okamžiku a na místních tlakových ztrátách ve vodovodní síti a přípojce. Pak hovoříme o hydrodynamickém tlaku, který se na každém místě vodovodu mění v průběhu dne.

Pro vodovody vybudované po 1. lednu 2002, tj. od počátku platnosti zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů, platí následující:

maximální přetlak při nulovém odběru v nejnižších místech vodovodní sítě každého tlakového pásma nesmí převyšovat hodnotu 0,6 MPa (v odůvodněných případech se může zvýšit na 0,7 MPa).

hydrodynamický přetlak v rozvodné síti při maximálním odběru Qh musí být v místě napojení každé vodovodní přípojky nejméně 0,25 MPa, při zástavbě do dvou nadzemních podlaží alespoň 0,15 MPa.

Z ČSN 75 5401 - Navrhování vodovodních potrubí.

U hydrantu pro odběr požární vody musí být zajištěn statický přetlak (hydrostaticky přetlak) nejméně 0,2 MPa; při odběru nemá přetlak (hydrodynamicky přetlak) klesnout pod 0,05 MPa. Z ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb, Zásobování požární vodou.

U gravitačního vodovodu se tlakové poměry ve spotřebišti odvozují z následujícího základního schématu.

14 hydrostaticky pretlak

1 – čára maximálního hydrostatického přetlaku
2 – čára minimálního hydrodynamického přetlaku
z – tlaková ztráta v úseku délky L

Při návrhu vodovodního potrubí je nutno uvažovat s umístěním snímacích zařízení pro přenos provozních údajů (tlaku a množství) do řídicích center (dispečink) pro automatizovaný provoz vodovodu.

Jaké mohou být příčiny problémů s tlakem vody u spotřebitele?

  • Tlak vody je jednorázově nedostatečný, nebo žádný – příčinou je obvykle porucha, nebo plánovaná odstávka na vodovodním zařízení.
  • Tlak vody je kolísavý – dlouhodobě se opakující pravidelné kolísání tlaku může být způsobeno odběrovou špičkou, poddimenzováním vodovodní přípojky nebo domovních rozvodů, poruchou nebo závadou na vodovodním zařízení.
  • Tlak vody je příliš vysoký – obvyklou příčinou je porucha nebo závada na vodovodním zařízení.
  • Tlak vody je nižší než obvykle – došlo k zavzdušnění domovních rozvodů po spuštění odstaveného vodovodu po opravě poruchy – je nutné odvzdušnění vnitřních rozvodů, kontrola průchodnosti filtru na vodovodních bateriích, eventuelně provozovatel vodovodní sítě musí provést kontrolu a pročištění vodoměrné sestavy.

Tyto požadavky na tlakové poměry ve vodovodní síti ovlivňují návrh vodojemů a koncepční řešení konkrétního vodovou. Jeli rozdíl nadmořských výšek v zásobovaném spotřebišti větší než 30 m je zpravidla nutné rozdělit spotřebiště do více tlakových pásem. Návrh tlakových pásem může ovlivnit i výška zástavby ve spotřebišti.
Rozsáhla spotřebiště (tlaková pásma) je vhodné zásobovat minimálně ze dvou vodojemů z různých stran. V takovém případě se doporučuje umístit všechny vodojemy příslušného tlakového pásma na stejné kotě.

ČSN 73 6655 Výpočty vnitřních vodovodů
0,05 MPa – baterie, sprcha
0,12 MPa – tlakové splachovače

0,1 MPa = 1 atmosféra = 1 bar = 10 m vodního sloupce

Průtok potrubím při ustáleném tlakovém režimu

Průtok vody ve vodovodních sítích je tlakový. Při navrhování a posuzování dimenzí potrubí a vyšetřování tlakových poměrů v rozvodných sítích se vychází z předpokladu ustáleného rovnoměrného průtokového režimu.

Při proudění kapaliny v potrubí vznikají tlakové ztráty, které mají původ jednak v tření kapaliny o stěny potrubí, a jednak v tzv. místních odporech.

Představme si tlakové proudění kapaliny v úseku potrubí délky L mezi dvěma profily A – B dle následujícího obrázku.

11 obrazek 3

Obr. Ustálené tlakové proudění mezi profily A – B (1 tlaková čára, 2 čára energie).

rovnice průtoková: Q=S.v (m/s)

Při tomto proudění se uplatní základní rovnice hydrauliky a to:
1. rovnice kontinuity (spojitosti)

                                                        Q=S1.v1=S2.v2= konst.

(je vyjádřením zákona o zachování hmoty)

2. rovnice Bernoulliho

11 bor rovnice

(je vyjádřením zákona o zachování energie)
kde:
Q – průtok potrubím [m3.s-1],
S – plocha průtočného průřezu potrubí [m2],
v – střední profilová rychlost [m.s-1],
hE – energetická výška [m],
h1, h2 – polohové výšky [m],
ρ – hustota kapaliny [kg.m-3],
g – tíhové zrychlení [9,81 m.s-2], 

11 zlomky

hz – ztrátová výška v úseku délky L [m],
iE – sklon čáry energie.

Při praktických výpočtech se rychlostní výška zanedbává, protože při uvažování rychlosti proudění v potrubí kolem 1,0 m/s má nepatrnou hodnotu (cca 5 cm). Znamená to tedy, že tlaková čára se ztotožní s čárou energie.

Ze schématu poměr:

 

 11 rovnice 1

je označován jako sklon čáry energie vyjadřovaný nejčastěji v ‰. S touto veličinou se pracuje při dimenzování vodovodního potrubí a při určování tlakových dynamických poměrů ve vodovodních řadech a v rozvodných vodovodních sítích.

 

Tlakové ztráty

Při proudění kapaliny v potrubí vznikají tlakové ztráty. Celkové tlakové ztráty jsou dány součtem ztrát třením a ztrát místních.

Ztráty třením

Mají původ v tření kapaliny o stěny potrubí a v tření mezi vrstvami kapaliny.
Jejich velikost závisí na druhu materiálu potrubí (jeho drsnosti), délce potrubí, průměru potrubí a průtočném množství (resp. průtočné rychlosti).

Vypočítají se podle Darcyho – Weissbachovy rovnice

11 rovnice darcy

kde:
ht – ztrátová výška třením v úseku délky L [m],
λ – součinitel tření [bezrozměrný],
L – délka úseku [m],
D – vnitřní průměr potrubí [m],
v – střední průřezová rychlost [m.s-1],
g – tíhové zrychlení [9,81 m.s-2].

Součinitel tření λ se stanoví podle režimu proudění podle různých vzorců – pro vodovody je univerzálně použitelný vzorec White – Colebrook:

11 rovnice 2

kde Re - Reynoldsovo číslo se vypočítá:

11 rey rovnice

kde:
ν – kinematická viskozita [m2.s-1],
k – absolutní drsnost potrubí [m].

V praktických výpočtech se ztrátová výška třením ht zjišťuje z hodnoty sklonu čáry energie iE [‰] a z délky potrubí L podle známého vztahu:

11 rovnice 3

 

Hodnota sklonu čáry energie se odečte při dimenzování potrubí z dimenzovacích tabulek nebo nomogramů pro návrhový průtok Q a navrženou dimenzi potrubí DN, spolu s hodnotou střední průřezové rychlosti v, pro zvolený druh materiálu potrubí.

Ztráty místní

Mají původ v místních odporech potrubí vyvolávajících nadměrnou turbulenci.
Jsou to zejména náhlé lomy, zúžení nebo rozšíření potrubí a různé armatury. Mají praktický význam pouze u tzv. hydraulicky krátkých potrubí, jako jsou sací potrubí čerpadel, násosky, shybky ap., kde platí

11 rovnice 4

kde:
L je délka potrubí [m],
D jeho světlost [m].

U hydraulicky dlouhých potrubí, kde platí 11 ld > 1000, je možno místní ztráty zanedbat, protože jejich hodnota je ve srovnání se ztrátami třením nepodstatná.

Místní ztráta se vypočte ze vztahu:

11 rovnice 5

kde 11 znak je součinitel místní ztráty, který je závislý na druhu a rozměru odporu a pro příslušný odpor ho najdeme v tabulkách.

V praktických výpočtech se místní ztráty počítají tak, že všechny místní odpory se nahradí ekvivalentní délkou přímého potrubí Le stejného DN a tato délka se přičte ke skutečné délce potrubí L. V takto "prodlouženém" potrubí se vypočítá ztrátová výška třením dle vztahu:

11 rovnice 6

kde Ln je náhradní délka potrubí vypočítaná jako součet skutečné délky potrubí L a ekvivalentní délky přímého potrubí Le. Takto vypočítaná ztrátová výška již v sobě zahrnuje i místní ztráty. Pro určení ekvivalentních délek přímého potrubí místních odporů jsou sestrojeny různé nomogramy (obr. následující).

Obr. Nomogram pro určení ekvivalentních délek přímého potrubí

11 tabulka2

 

PN, přetlaky a jmenovité světlosti potrubí

Geometrické rozměry potrubí (především tloušťka stěny) jsou u tlakových systémů navrženy na odolnost potrubí vůči provozovanému vnitřnímu tlaku PN (Evropská norma ČSN EN 1333).

U systémů gravitačních (netlakových) potrubí jsou geometrické rozměry navrhovány na odolnost vůči vnějšímu zatížení.

Vztah vnějšího průměru trubky k tloušťce její stěny je označován zkratkou SDR (Standard Dimension Ratio) a vytváří tak standardní rozměrové řady, které se používají pro navrhované tlaky. Nejpoužívanějšími rozměrovými řadami SDR, které se přednostně navrhují pro tlakové systémy z materiálu PE 100 a PE 100 RC, jsou SDR 11 a SDR 17.
Nominální tlak PN pro potrubí z materiálu PE 100 a PE 100 RC - SDR 17 ( PN 10 bar) a SDR 11 (PN 16 bar) - tlaková třída pro použití na potrubí s vodou.

DN je hodnota udávající přibližný vnitřní průměr potrubí v mm (evropskou normou EN 150 6708 Potrubní části - Definice a výběr jmenovitých světlostí DN). 
V technických výkresech se potrubí popisuje jmenovitou světlostí (DN nebo D). Plastová potrubí se označují jmenovitou světlostí vztaženou k vnějšímu průměru D, potrubí z ostatních materiálů (např. šedá litina, tvárná litina, atd) se označují jmenovitou světlostí vztaženou k vnitřnímu průměru DN.

Příklad - šedá litina DN 100, PVC D 110.

Pokud budete opravdu potřebovat informaci o potrubí a DN / D, zjistíte tyto informace u výrobce potrubí a v technickém listu výrobku.

 

V souvislosti s navrhováním, prováděním a provozováním vodovodních sítí - pojmy:

Návrhový přetlak (DP) je nejvyšší provozní přetlak v rozvodné síti nebo v tlakovém pásmu stanovený projektantem s ohledem na budoucí rozvoj zásobování, avšak bez vodního rázu.

Provozní přetlak (OP) je vnitřní přetlak, který působí v daném okamžiku v určitém místě rozvodné vodovodní sítě.

Dovolený provozní přetlak (PFA) je nejvyšší hydrostatický přetlak, kterému je součást potrubí schopna v trvalém provozu odolat.

Nejvyšší dovolený provozní přetlak (PMA) je nejvyšší občas se vyskytující přetlak včetně vodního rázu, kterému je schopna součást potrubí v provozu odolat.

Zásobovací přetlak (SP) je vnitřní přetlak v předávacím místě spotřebiteli při nulovém průtoku v domovní přípojce.

Zkušební přetlak rozvodné sítě (STP) je hydrostatický přetlak, kterým se u nově položeného potrubí zkouší jeho neporušenost a těsnost.