Čerpadlo tvoří nejdůležitější součást vybavení čerpacích stanic. Čerpadla jsou strojně-technologická zařízení, která se využívají k dopravě vody nebo jiných kapalin z míst s nižší nadmořskou výškou do míst výše položených. Pro vodárenské účely se čerpadla nejčastěji používají ve vodárenských čerpacích stanicích, v úpravnách vod, případně ve vodojemech a následně v čerpacích stanicích odpadních vod a v čistírnách odpadních vod.
Teorie čerpání
Základní veličiny charakterizující čerpadlo:
• Q – čerpané množství [l/m, l/s, m³/s]
• H – dopravní výška čerpadla [m]
• Y – měrná energie [J/kg]
• N – příkon čerpadla [W]
• Nu – užitečný výkon čerpadla [W]
• η – účinnost čerpadla [%]
Čerpané množství Q
Jedná se o doručené množství kapaliny, které je čerpadlo schopno nepřetržitě dodávat při hospodárném provozu a při určité dopravní výšce.
Výrobcem je zpravidla udáváno v rozmezí od Qmin po Qmax.
Dopravní výška čerpadla H
Dopravní výška čerpadla, rozumíme rozdíl celkové energie jednoho kg čerpané kapaliny při výstupu z čerpadla a pří vstupu do něho.
Geodetická dopravní výška Hg je rozdíl výšek hladin před a za čerpadlem.
Při čerpání vody ze studny do vodojemu uvažujeme výškový rozdíl mezi maximální hladinou ve vodojemu a minimální hladinou ve studni.
Rozdělit ji můžeme na geodetickou sací výšku Hgs a geodetickou výtlačnou výšku Hgv.
Manometrická dopravní výška Hm je geodetická dopravní výška zvětšená a součet tlakových ztrát v sacím a výtlačném potrubí. Ta se skláda z Hms manometrická sací výška a z Hmv manometrický dopravní výšky.
Obrázek – Základní schéma při dopravě vody čerpáním (1 – čára min. nutného hydrodynamického přetlaku, 2 – čára max. hydrostatického přetlaku).
Z obrázku můžeme dovodit následující:
Hm = Hms + Hmv
Hm = Hgs + zs + Hgv + zv
Hm = Hg + z
zs – ztráty v sacím potrubí
zv – ztráty ve výtlačném potrubí
V souladu se zásadami zohledňování tlakových ztrát při tlakovém proudění vody v potrubních systémech platí, že:
- tlakové ztráty v sacím potrubí (hydraulicky krátké) zs se počítají jako součet ztrát třením a ztrát místních v tomto potrubí (zs = zm + zt)
- tlakové ztráty ve výtlačném potrubí zv se počítají, až na výjimky, pouze jako ztráty třením (zv = zt), protože se ve většině případů jedná o hydraulický dlouhé potrubí
Při návrhu čerpadla pro danou dispozici čerpání se musí vždy vycházet z vypočítané manometrické – dopravní výšky Hm. Významným faktorem, který ovlivňuje způsob výpočtu Hm je celková dispozice čerpání, zejména pak skutečnost, zdali se bude uvažovat s pozitivní nebo negativní sací výškou.
Obrázek - Negativní (nátoková) sací výška
Pozitivní sací výška je tehdy, když osa čerpadla leží nad úrovní maximální hladiny v sací jímce. Negativní (nátoková) sací výška se uplatní vždy, když osa čerpadla bude ležet pod úrovni minimální hladiny v sací jímce. Tato dispozice se nejčastěji uplatňují při použití ponorných čerpadel do studní a vrtů nebo při osazení odstředivých čerpadel do suché jímky.
Měrná energie Y
Je to veličina, který je definována jako energie potřebná k čerpání hmotností jednotky kapaliny. Mezi dopravní výškou H a měrnou energií Y platí základní vztah:
Y = g ∙ H => to je přibližně Y = 10 ∙ H
Její jednotkou je J/kg = m²/s².
Příkon čerpadla N
Je to skutečný výkon přenesený hnacím zařízením (motorem) buď přímo, nebo přes převod na hřídel čerpadla.
Udává se ve W.
Je vyšší než užitečný výkon čerpadla Nu o celkové ztráty.
Užitečný výkon čerpadla Nu
Je to výkon odevzdaný čerpadlem kapalině, která prochází výtlačným hrdlem čerpadla.
Vypočítá se ve vztahu:
Nu = ρ ∙ g ∙ Q ∙ H [w] nebo Nu = ρ ∙ Q ∙ Y [w]
ρ – hustota kapaliny [kg/m³]
g – tíhové zrychlení [m/s²]
Účinnost čerpadla η
Je poměr užitečného výkonu čerpadla Nu k jeho příkonu N na hřídeli. Udává se v %.
Účinnost čerpadla závisí na jeho typu a konstrukci a mění se s čerpaným množstvím (viz. pracovní charakteristiky čerpadla).
Pracovní charakteristiky čerpadla
Q – H křivka, která vyjadřuje závislost dopravní výšky H na čerpaném množství Q.
Křivka příkonu (užitečného výkonu) – Q-N (Nu) vyjadřující závislost příkonu N na čerpaném množství.
Křivka účinnosti Q – η vyjadřující závislost účinnosti čerpadla na čerpaném množství.
Obrázek - Pracovní charakteristiky čerpadla (1 – Q-H křivka, 2 – křivka příkonu (užitečného výkonu), 3 – křivka účinnosti).
Pracovní bod a pracovní oblast hydraulického systému
Pro posouzení vhodnosti zvoleného typu čerpadla pro daný hydraulický systém (čerpadlo + potrubí) je třeba znát kromě charakteristiky čerpadla i charakteristiku potrubí a nalézt tzv. pracovní bod P hydraulického systému, což je průsečík obou křivek.
Charakteristika potrubí (Qp křivka) je křivka, která vyjadřuje závislost tlakových ztrát v potrubí z na dopravovaném množství Q.
Matematicky vyjádřeno - z = K ∙ Q²
Z této rovnice vyplívá, že ztráty rostou přímo úměrně se čtvercem dopravovaného množství. Grafickým vyjádřením je parabola.
Obrázek - Charakteristika potrubí.
Její průběh (strmost) závisí na hydraulických parametrech (drsností) potrubí. Strmý průběh odpovídá drsnému (inkrustovanému) potrubí nebo potrubí s vloženým místním odporem (např. šoupětem), plochý průběh hladkému (novému, neinkrustovanému) potrubí. Qp křivka se vynáší od počátečního bodu Hg odpovídajícího geodetické dopravní výšce (rozdílu hladin).
Obrázek - Pracovní bod a oblast hydraulického systému.
Hodnotě hg min odpovídá minimální odlehlost hladin, hg max, maximální odlehlost hladin. Návrh hydraulického systému bude hospodárný a bezpečný jestliže pracovní bod P, resp. pracovní oblast bude ležet v oblasti optima účinnosti křivky Q – η.
Druhy čerpadel
Čerpadla dělíme podle:
- Použití – pro vodu čistou, kalovou, kaly, horkou vodu, chemické látky, viskózní kapaliny, potraviny, atd.
- Pohonu – s pohonem elektrickým, spalovacím, parním, vodním, větrným či ručním
- Polohy osy – horizontální nebo vertikální
- Dosahovaného pracovního tlaku (měrné energie Y)
- Nízkotlaká Y < 250 J/kg
- Středotlaká Y = 250 – 500 J/kg
- Vysokotlaká Y > 500 J/kg - Počtu oběžných kol – jednostupňová s jedním oběžným kolem nebo vícestupňová se dvěma a více oběžnými koly
Podle konstrukce a způsobu dopravy kapaliny
- Čerpadla točivá
- Odstředivá
- Šikmotoká (diagonální)
- Vrtulová (axiální) - Čerpadla rotační objemová
- Šroubová (šneková)
- S ozubenými koly (vačková)
- Křídlová - Čerpadla s kmitavým pohybem
- Pístová
- Plunžerová
- Membránová - Čerpadla proudová
- Ejektory
- Injektory - Čerpadla pneumatická
- Mamutová (mamutky)
- Monžíky
- Pulzometry
Ve vodárenství se nejčastěji používají čerpadla odstředivá v provedení horizontálním, vertikálním nebo čerpadla ponorná. Voda vstupuje do čerpadla axiálně a vystupuje radiálně.
Automatické tlakové (AT, hydroforové) stanice
Čerpání vody přes tlakovou nádrž se používá při zásobování jednotlivých vysoko položených nebo vysokých objektů spotřebiště, kde nevystačí hydrodynamický přetlak vodojemu, a pro které by bylo neekonomické budovat věžový vodojem.
Další uplatnění nachází při zásobování menších spotřebišť (průmyslových a zemědělských provozů, rekreačních areálů) nebo jednotlivých nemovitostí (rodinných domů) při odběru vody z domovních studní. Jsou to zařízení, u kterých je funkce vodojemu z hlediska tlakového ovládání spotřebiště nahrazena uzavřenou tlakovou nádrží.
Obrázek - Schéma funkce tlakové nádoby.
Qč – čerpané množství, Q – odběr spotřebištěm, p1 – zapínací tlak, p2 – vypínací tlak, Vu – užitečný objem tlakové nádoby, V1 – objem nad zapínací hladinou, Vc – celkový objem tlakové nádoby.
Princip funkce
Nádrž je v dolní části vyplněna vodou, v horní části vzduchem, který působí jako vzduchový polštář. Dočerpáváním vody do nádrže se zvětšuje objem vody v nádrži na úkor zmenšení objemu vzduchu, což vede ke zvětšení tlaku v nádrži (komprese). Při dosažení nastavené hodnoty vypínacího tlaku tlakový spínač vypne čerpadlo. Při odběru vody z nádrže stlačený vzduch vytlačuje vodu, a tím je zajištěno tlakové zásobování spotřebiště. Při poklesu hladiny na zapínací úroveň, které odpovídá nastavená hodnota zapínacího tlaku, se obnoví dočerpávání vody do nádrže a proces se opakuje.
Základní navrhované parametry AT stanice
p1 – zapínací tlak
určí se z výškového rozdílu mezi nejvyšším bodem spotřebiště a úrovní zapínací hladiny zvětšeného o hodnotu potřebného hydrodynamického přetlaku v tomto místě spotřebiště a hodnotu tlakových ztrát.
p2 – vypínací tlak
jeho hodnota se volí o 0,1 – 0,2 MPa vyšší než hodnota p1, což vychází z požadavku optimalizace provozních nákladů, životnosti technologického zařízení a spolehlivosti jeho provozu.
Četnost spínaní čerpadla, tzv. frekvence ƒ (h-1) je určena tzv. zapínací periodou T (min), což je doba mezi dvěma sousedními zapnutími čerpadla.
Volí se s ohledem na životnost stykačů a elektromotoru, v rozmezí T = 5 – 10 min, čemuž odpovídá frekvence f = 12 – 6 h-1.
Mezi oběma veličinami platí vztah:
Vu – užitečný objem tlakové nádoby
Je objem vymezen zapínací a vypínací hladinou. Určí se grafickou nebo početní metodou a pro nejnepříznivější příklad případ platí Qč = 2 q vychází:
Vu ⟮l⟯, Qč ⟮l.min-1⟯,
Vc – celkový objem tlakové nádoby
Se vypočítá řešením soustavy dvou rovnic, při zohlednění tzv. izotermické stavové změny (V1 x p1 = V2 x p2 = konst.)
Při provozu tlakové nádoby je stlačený vzduch postupně pohlcován vodou, čímž se jeho objem a tlak snižuje, což vede ke zkracování zapínací periody T. Proto se musí vzduch v nádobě průběžně doplňovat to se děje automaticky:
- U malých AT stanic přivzdušňovacím ventilem.
- U středních a velkých AT stanic nainstalovaným kompresorem s příslušenstvím.
Zhodnocení AT stanic
Oproti klasickým vodojemům mají AT stanice své výhody i nevýhody.
- Výhody - menší pořizovací náklady, nenáročnost na umístění, rychlá a jednoduchá montáž a vyšší stupeň hygienické ochrany (uzavřený systém).
- Nevýhody - absolutní závislost na dodávce el. energie, vysoké provozní náklady a nutnost uzavření vyrovnávací akumulační nádrže v případě, že vydatnost potrubí vodního zdroje je menší než čerpané množství Qč.
Hydraulický ráz v potrubí
Je to nepříznivý hydraulický jev, který vzniká při dopravě vody v dlouhých gravitačních převáděčích a ve výtlačných řadech s větší geodetickou výškou.
U gravitačních převaděčů je to při náhlém uzavření uzávěru v dolní části, u výtlačných řadů při vypnutí čerpadla - v tomto případě čerpadlo přestane dodávat vodu do výtlaku téměř okamžitě (má malou setrvačnou hmotu). Voda ve výtlaku postupuje setrvačností k vodojemu a působí jako píst, který v nejnižším místě (za čerpadlem) vyvolá podtlak, tzv. negativní ráz.
Po vyčerpání energie se masa vody v potrubí vrací zpět k čerpací stanici, kde narazí na uzavřenou zpětnou klapku, vyvolá aktivní (pozitivní) ráz a po odrazu směřuje opět do výtlačného potrubí.
Postup se opakuje v oscilačních vlnách s klesající amplitudou až do vyčerpání energie. Aktivní ráz při velké geodetické výšce a délce potrubí je značný a může vážně poškodit potrubí, jeho spoje, armatury, čerpadla a ostatní vystrojení čerpací stanice.
Ochrana před rázy
Ochrana potrubí proti rázům se, v případě prokázání potřeby, navrhuje pro každý případ individuálně. Ochrana se může provádět buď samostatnými způsoby, nebo jejich vhodnými kombinacemi, např.:
- Pomalými manipulacemi s uzávěry
- Větrníkem
- Polopneumatickým vzdušníkem
- Vyrovnávací komorou
- Zvětšením setrvačné hmoty čerpadla
- Odlehčovacím ventilem – tlumičem vodních rázů
Velmi rozšířeným, účinným, provozně spolehlivým, stavebně, technologicky a investičně nenáročně nenáročným způsobem protirázové ochrany je použití větrníku.
Větrník je taková nádoba se vzduchovým polštářem v horní části, která se osazuje v čerpací stanici na odbočce z výtlačného řadu za čerpadlem (zpětnou klapkou). Při vypnutí čerpadla vznikající podtlak (pasivní ráz) v potrubí způsobí vniknutí vody z větrníku do potrubí a tím sníží hodnotu pasivního rázu. Při zpětném pohybu se voda tlačí do větrníku obtokem se škrticí armaturou nebo potrubím a vzniklý aktivní ráz se utlumí vzduchovým polštářem. Schéma zapojení a princip funkce je zřejmý z obrázku.
Obrázek - Protirázová ochrana větrníkem.
Obrázek - Větrník je tlaková nádoba vyplněná vzduchem. Při uzavření uzávěru voda proudí do nádoby a postupně je bržděná stlačovaným vzduchem.
Obrázek - Úpravna Nová Ves v Ostravě (Protirázová ochrana ze směru VDJ Muglinov).