Základním předpisem vodního práva v České republice je:

Vodní zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů.
Zákon o vodovodech a kanalizacích č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Obě základní vodoprávní normy nabyly účinnosti k datu 1.1.2002.

21 obr

Oba zákony zavádí do našeho právního řádu ustanovení všech příslušných směrnic Evropských společenství. Zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu je tedy prvním zákonem tohoto druhu a doplňuje soubor zákonů síťových odvětví. Tento zákon spolu s novým zákonem o vodách vytvářejí moderní ráme pro hospodaření s vodními zdroji, jejich ochranu a užívání, neboť se v nich vyváženě uplatňují principy zabezpečení veřejného zájmu v podmínkách tržní ekonomiky jak v oblasti přirozeného, tak umělého oběhu vody. Jak zákon o vodách, tak zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu obsahující zmocňující ustanovení pro vydání prováděcích předpisů (vyhlášek).

Nejdůležitějším prováděcím předpisem oboru vodovodů a kanalizací je vyhláška č. 428/2001 Sb., která provádí zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu.

http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisy-mze/tematicky-prehled/Legislativa-MZe_uplna-zneni_zakon-2001-274-viceoblasti.html

Zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů č. 274/2001 Sb., jak se přesně jmenuje, vstoupil v platnost od 1. 1. 2002 a byl novelizován zákonem č. 275/2013 Sb. s účinností od 1. 1. 2014.

Zákon má osm částí obsahujících čtyřicet sedm paragrafů. Upravuje některé vztahy vznikající při rozvoji, výstavbě a provozu vodovodů a kanalizací sloužících veřejné potřebě (dále jen "vodovody a kanalizace"), přípojek na ně, jakož i působnost orgánů územních samosprávných celků a správních úřadů na tomto úseku.

Nové pojmy

Fyzickou osobou trvale využívající vodovod nebo kanalizaci je podle § 1 odst. 3 písm. a) je fyzická osoba, která má v obci, kde se nachází vodovod nebo kanalizace, trvalý pobyt (Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR).

Vnitřní kanalizace je potrubí určené k odvádění odpadních vod, popřípadě i srážkových vod ze stavby, k jejímu vnějšímu líci. V případech, kdy jsou odváděny odpadní vody, popřípadě i srážkové vody ze stavby i pozemku vně stavby, je koncem vnitřní kanalizace místo posledního spojení vnějších potrubí. Tato místa jsou také začátkem kanalizační přípojky.

Obnovou je výměna části vodovodu, úpravny vody, kanalizace nebo čistírny odpadních vod, která je inventárně sledovanou částí majetku vlastníka nebo samostatnou položkou uvedenou ve vybraných údajích majetkové evidence, za účelem prodloužení životnosti stavby a s ní související technologie.

 

Vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu se zřizují a provozují ve veřejném zájmu.

Zákon ve svých úvodních ustanoveních definuje jednak vztahy, na které se zákon vztahuje, a jednak vymezuje některé základní pojmy. Pozornost je třeba věnovat ustanovení § 1, odst. 3 zákona.

Tento zákon se nevztahuje na:

  1. vodovody sloužící k rozvodu jiné než pitné vody,
  2. oddílné kanalizace sloužící k odvádění povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod,
  3. vodovody a kanalizace nebo jejich části, na které není připojen alespoň 1 odběratel.

Tento zákon se vztahuje na vodovody a kanalizace, pokud je trvale využívá alespoň 50 fyzických osob, nebo pokud průměrná denní produkce z ročního průměru pitné nebo odpadní vody za den je 10 m3 a více.

Vzhledem k rozmanitosti jednotlivých případů, které nelze obecným ustanovením postihnout, se umožňuje, aby vodoprávní úřad svým rozhodnutím stanovil, že tento zákon se vtahuje na ty vodovody a kanalizace, které jsou jinak podle zákona z působnosti vyňaty.

Vodovod je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování.

Kanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod, kanalizační objekty včetně čistíren, odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace.

Vodovod a kanalizace jsou definovány jako věci hromadné, z toho vyplývá, že jednotlivé vodovodní řady a kanalizační stoky, ač jsou zhotovovány samostatně, nelze chápat pod pojmem vodovod nebo kanalizace, a proto jejich provozování by mělo podléhat provozování celého vodovodu nebo kanalizace.

Provozování vodovodů nebo kanalizací
je souhrn činností k zajištění dodávky pitné vody nebo odvádění a čištění odpadních vod.

  • Odběratelem vody nebo služby odkanalizování je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, není-li dále stanoven jinak; u budov v majetku České republiky je odběratelem organizační složka státu, které přísluší hospodaření s touto budovou podle zvláštního zákona; u budov, u nichž spoluvlastník budovy je vlastníkem bytů nebo nebytového prostoru jako prostorově vymezené části budovy a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí budovy, je odběratelem společenství vlastníků. Toto ustanovení jednoznačně vymezuje odběratele. Nelze tedy ze strany nájemníků jednotlivých bytů nebo vlastníků jednotlivých bytů požadovat samostatný smluvní vztah s dodavatelem.
  • Potrubí vodovodu pro veřejnou potřebu včetně jeho přípojek a na ně napojených vnitřních rozvodů nesmí být propojeno s vodovodním potrubím z jiného zdroje vody, než je vodovod pro veřejnou potřebu.
  • Pokud není množství vypouštěných odpadních vod měřeno, předpokládá se, že odběratel, který odebírá vodu z vodovodu, vypouští do kanalizace takové množství vody, které odpovídá zjištění na vodoměru nebo směrným číslům roční potřeby vody, pokud nejsou instalovány vodoměry.
  • V případě, kdy je měřen odběr z vodovodu, ale je také možnost odběru z jiných zdrojů, použijí se ke zjištění spotřeby vody směrná čísla roční potřeby nebo se k naměřenému odběru z vodovodu připočte množství vody získané z jiných, provozovatelem vodovodu měřených zdrojů.
  • Vyžaduje-li to veřejný zájem, především je-li přechodný nedostatek pitné vody, který nelze z důvodu technických kapacit nebo nedostatečných zdrojů vody nahradit, může vodoprávní úřad po projednání s obcí, vlastníkem a provozovatelem vodovodu vydat opatření obecné povahy o dočasném omezení užívání pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu na dobu nejdéle 3 měsíců. Stanovenou dobu dočasného omezení lze stejným způsobem prodloužit nejvýše o 3 měsíce.
  • Vlastník vodovodu nebo kanalizace je oprávněn za účelem kontroly, údržby nebo stavební úpravy vodovodu nebo kanalizace vstupovat a vjíždět na příjezdné, průjezdné a vodovodem nebo kanalizací přímo dotčené cizí pozemky, a to způsobem, který co nejméně zatěžuje vlastníky těchto nemovitostí. Stejné oprávnění má i provozovatel za účelem plnění povinností spojených s provozováním vodovodu nebo kanalizace.
  • Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování, vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu a dokládat jejich použití pro tyto účely.
  • Cílem zákona je upravit zvláštní práva a povinnosti stavebníka, vlastníka a provozovatele při údržbě a provozování vodovodu nebo kanalizace.
  • Priorita je v zákoně dána vlastníkům vodovodu a kanalizace.
  • Vlastník má právo uzavřít na provozování vlastního vodovodu nebo kanalizace smlouvu s provozovatelem.
  • Jestliže vlastník současně provozuje vodovod nebo kanalizaci, vztahují se na něj všechny práva a povinnosti provozovatele.
  • Takovým zvláštním právem je pro stavebníka a vlastníka právo umísťovat na cizí pozemky nebo stavby tabulky vyznačující polohu vodovodu nebo kanalizace.

Jak musí být navrženy vodovody?

  • Musí být navrženy a provedeny tak, aby bylo zabezpečeno dostatečné množství zdravotně nezávadné pitné vody pro veřejnou potřebu ve vymezeném území a aby byla zabezpečena nepřetržitost dodávky pitné vody pro odběratele;
  • Vodovody musí být chráněny proti zamrznutí, poškození vnějšími vlivy, vnější a vnitřní korozí a proti vnikání škodlivých mikroorganismů, chemických a jiných látek zhoršujících kvalitu pitné vody.

Jak musí být navrženy kanalizace?

  • Musí být navrženy a provedeny tak, aby negativně neovlivnily životní prostředí, aby byla zabezpečena dostatečná kapacita pro odvádění a čištění odpadních vod z odkanalizovaného území a aby byla zabezpečena nepřetržitost odvádění odpadních vod od odběratelů této služby.
  • Současně musí být zajištěno, aby bylo omezováno znečišťování recipientů způsobované dešťovými přívaly.
  • Kanalizace musí být provedeny jako vodotěsné konstrukce, musí být chráněny proti zamrznutí a proti poškození vnějšími vlivy.

Důležité zejména ve vztahu k odběratelům je ustanovení týkající se vodovodních a kanalizačních přípojek i jejich vlastnictví.

Současná platná právní úprava ve věci přípojek uvádí:

  • Vodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby.
  • Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu.
  • Vodovodní přípojka není vodním dílem.
  • Vlastník vodovodní přípojky je povinen zajistit, aby vodovodní přípojka byla provedena a užívána tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vody ve vodovodu.
  • Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě.
  • Kanalizační přípojka není vodním dílem.
  • Vlastník kanalizační přípojky je povinen zajistit, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna.
  • Vodovodní přípojku a kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak; vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila.
  • Opravy a údržbu vodovodních přípojek a kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství, zajišťuje provozovatel ze svých provozních nákladů.
  • Vlastníkem vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky, popřípadě jejich částí zřízených přede dnem nabytí činnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak.

Kdo může provozovat vodovody a kanalizace?
Požadovaná kvalifikace je závislá na počtu fyzických osob trvale využívajících vodovody nebo kanalizace:

  • do 500 osob (vyučení v tříletém učebním oboru obsahově zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo v příbuzném oboru a má nejméně 3 roky praxe v oboru vodovody nebo kanalizace);
  • nad 500 do 5 000 (středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou v oboru obsahově zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo v příbuzném oboru a nejméně 2 roky praxe v oboru vodovody nebo kanalizace);
  • nad 5 000 (ukončené vysokoškolské vzdělání v oboru obsahově zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo příbuzném oboru a nejméně 1 rok praxe v oboru vodovody nebo kanalizace).

Evidenci přípojek vede vlastník vodovodu a kanalizace nebo provozovatel.
Vedou ho k tomu dva důvody:

  • Potřeba evidovat všechny provozní zásahy na jednotlivých přípojkách (čištění, opravy a také zásahy investičního charakteru).
  • Dostupnost dokumentace skutečného provedení přípojek je pro provozovatele nutná v případě vzniku havarijních stavů, kdy podrobné informace o průběhu trasy, dimenzi, druhu stavebního materiálu, místě napojení na stoku a poloze revizních šachet jsou z hlediska časového faktoru významné.
  • Druhým důvodem je fakturace vodného a stočného. Obchodní útvar provozovatele/vlastníka vodovodů a kanalizací nezbytně potřebuje pro svoji činnost podrobnou databázi všech odběratelů, vedenou tak po stránce obchodní, tak po stránce technické.
  • Evidenci vodovodů a kanalizací tvoří majetková a provozní evidence. Majetkovou evidenci vede vlastník způsobem, který mu vyhovuje.
  • Jde zpravidla o doklady týkající se majetku, jeho nabytí a ekonomiky s ním spojené např. pořizovací a zůstatkové hodnoty.
  • Tato majetková evidence musí mít takový obsah a rozsah, aby bylo možno zpracovat vybrané údaje z majetkové evidence podle formulářů uvedených ve vyhlášce č. 428/2001 Sb.
  • Vedením majetkové evidence a jí odpovídajících Vybraných údajů majetkové evidence může vlastník smlouvou pověřit provozovatele, případně jinou třetí osobu.
  • Majetková evidence jako zjednodušený způsob evidence vlastnictví vodovodů a kanalizací se zavádí vzhledem ke značné obtížnosti a vysokým nákladům v případě zavedení evidence všech dosavadních vodovodů a kanalizací prostřednictvím zápisů do katastru nemovitostí.
  • I nadále jsou předmětem zápisu do katastru nemovitostí stavby ve smyslu zákona č. 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických práv do katastru nemovitostí.
  • Při převodu vlastnictví se předává i majetková evidence.

Provozní evidenci vede vlastník. Jde zpravidla o záznamy o zdrojích povrchových a podzemních vod využívaných na výrobu vody pitné a dodávanou vodovody, výkresovou dokumentaci vodovodu nebo kanalizace, nákladové lisy, cenové kalkulace, plán kontrol jakosti vod v průběhu výroby pitné vody, plán kontrol míry znečištění odpadních vod, provozní deník a dále provozní řády vedené podle § 59 odst. 2 zákona o vodách.

  • Tato provozní evidence musí ale mít takový obsah a rozsah, aby bylo možno zpracovat Vybrané údaje uvedených z provozní evidence podle formulářů uvedených ve vyhlášce č. 428/2001 Sb.
  • Vedením provozní evidence a jí odpovídajících Vybraných údajů provozní evidence může vlastník smlouvou pověřit provozovatele.
  • Při převodu provozování se předává i provozní evidence.

Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen umožnit připojení na vodovod nebo kanalizaci a dodávat pitnou vodu nebo odvádět odpadní vody a čistit odpadní vody, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti těchto zařízení. Připojení vodovodní nebo kanalizační přípojky a uzavření smlouvy o dodávce pitné vody nebo odvádění i čištění odpadních vod nesmí být podmiňovány vyžadováním finančních nebo jiných plnění. Náklady na realizaci vodovodní přípojky na vodovod nebo kanalizační přípojky na kanalizaci hradí osoba, které je umožněno připojení. Materiál na odbočení přípojek a uzávěr vodovodní přípojky hradí vlastník vodovodu nebo kanalizace.

Povinností vlastníka vodovodu nebo kanalizace je povinnost uzavřít písemnou smlouvu s odběratelem na dodávku vody a odvádění odpadních vod. Povinné náležitosti této smlouvy uvádí vyhláška č. 428/2001 Sb. Smlouvy může uzavírat i provozovatel na základě pověření vlastníka.

Písemná dohoda stavebníků a vlastníků vodovodů nebo kanalizací je podmínkou kolaudačního souhlasu.

Smlouva o dodávce pitné vody odběrateli musí obsahovat:

  • alespoň předmět smlouvy, smluvní strany, vlastníka a provozovatele vodovodu, vlastníka přípojky a připojené stavby nebo pozemku s určením místa, počet trvale připojených osob, stanovení podmínek dodávky, limity množství dodávaného a množství určujícího kapacitu vodoměru nebo profil přípojky, tlakové poměry v místě přípojky (maximální a minimální), ukazatele jakosti (minimálně hodnoty obsahu vápníku, hořčíku a dusičnanů), způsob stanovení ceny a jejího vyhlášení, způsob fakturace a způsob plateb, možnost změn a doba platnosti této smlouvy.

Smlouva o odvádění odpadní vody odběrateli, nebo smlouva o odvádění a čištění odpadní vody odběrateli musí obsahovat:

  • alespoň předmět smlouvy, smluvní strany, vlastníka a provozovatele kanalizace, vlastníka přípojky a připojené stavby nebo pozemku s určením místa, počet trvale připojených osob, stanovení podmínek odvádění nebo odvádění a čištění (limity množství, způsob stanovení množství, limity znečištění), způsob stanovení ceny a jejího vyhlášení, fakturace záloh a způsob plateb, možnost změn a doba platnosti této smlouvy.

Měření dodávané vody

  • Množství dodávané vody měří provozovatel vodoměrem, který je stanoveným měřidlem v souladu se zvláštními právními předpisy. Vodoměrem registrované množství dodané vody je podkladem pro vyúčtování dodávky (fakturaci) vody.
  • Vlastníkem vodoměru je vlastník vodovodu, s výjimkou případů, kdy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se prokazatelně stal vlastníkem vodoměru provozovatel vodovodu.
  • Osazení, údržbu a výměnu vodoměru provádí provozovatel.
  • Není-li množství odebrané vody z hydrantů a veřejných výtokových stojanů měřeno vodoměrem, stanoví toto množství vlastník vodovodu na podkladě výpočtu vycházejícího z účelu použití odebrané vody a místních podmínek.
  • Způsob určení množství odebírané vody, není-li osazen vodoměr, stanoví provádějící právní předpis.
  • Povinností odběratele je dodržet podmínky umístění vodoměru stanovené vlastníkem, popřípadě provozovatelem vodovodu. Pokud vnitřní vodovod nevyhovuje požadavkům pro montáž vodoměru, je odběratel povinen na písemné vyzvání provozovatele provést v přiměřené lhůtě potřebné úpravy na připojované stavbě nebo pozemku.
  • Odběratel je povinen umožnit provozovateli přístup k vodoměru, chránit vodoměr před poškozením a bez zbytečného odkladu oznámit provozovateli závady v měření. Jakýkoliv zásah do vodoměru bez souhlasu provozovatele je nepřípustný a provozovatel má právo jednotlivé části vodoměru zajisti proti neoprávněné manipulaci.
  • Zjistí-li provozovatel nebo odběratel při kontrole nebo výměně vodoměru, že vodoměr údaje o množství vody nezaznamenává, vypočte se množství dodané vody za příslušné období nebo jeho část podle dodávek ve stejném období minulého roku, nebo jde-li o nový odběr nebo změnu, v odběrových poměrech podle množství dodávané vody v následujícím srovnatelném období, případně jiným způsobem dohodnutým s odběratelem.
  • Odběratel si může na svůj náklad osadit na vnitřním vodovodu vlastní podružný vodoměr (například pro byt, ubytovnu, prodejnu, výrobnu, pronajaté prostory). Odpočet z podružného vodoměru nemá vliv na určení množství provozovatelem dodané vody.

Odvádění odpadních vod

  • Odvedení odpadních vod z pozemku nebo stavby je splněno okamžikem vtoku odpadních vod z kanalizační přípojky do kanalizace.
  • Kanalizací mohou být odváděny odpadní vody jen v míře znečištění a v množství stanoveném v kanalizačním řádu a ve smlouvě o odvádění odpadních vod. Odběratel je povinen v místě a rozsahu stanoveném kanalizačním řádem kontrolovat míru znečištění vypuštěných odpadních vod do kanalizace.
  • Odpadní vody, které k dodržení nejvyšší míry znečištění podle kanalizačního řádu vyžadují předchozí čištění, mohou být vypouštěny do kanalizace jen s povolením vodoprávního úřadu. Ten může povolení udělit jen tehdy, bude-li zajištěno vyčištění těchto vod na míru znečištění odpovídající kanalizačnímu řádu.
  • V případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod, není dovoleno vypouštět do kanalizace odpadní vody přes septiky ani přes žumpy.
  • Jestliže odběratel vodu dodanou vodovodem zčásti spotřebuje bez vypuštění do kanalizace a toto množství je prokazatelně větší než 30m3 za rok, zjistí se množství vypouštěné odpadní vody do kanalizace buď měřením, nebo odborným výpočtem podle technických propočtů předložených odběratelem a ověřených provozovatelem, pokud se předem provozovatel s odběratelem nedohodli jinak.

Výměnu vodoměru je třeba oznámit odběrateli alespoň 15 dní předem, současně s vymezením času v rozsahu maximálně 3 hodin, a to i v případě, že vodoměr je pro provozovatele přístupný bez účasti odběratele, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak. Přítomnému odběrateli se současně s výměnou předává potvrzení obsahující zaznamenaný stav měření odebraného vodoměru a u nově osazeného vodoměru jeho číslo, zaznamenaný stav a termín, do kterého musí být vyměněn.

Jedním z práv provozovatele je oprávnění přerušit nebo omezit dodávku vody a odvádění odpadních vod do doby, než pomine důvod přerušení nebo omezení:

  • Plánovaných oprav, udržovacích a revizních pracích.
  • Vodovod může ohrozit zdraví a bezpečnost osob a způsobit škodu na majetku.
  • Neumožní-li odběratel provozovateli přístup k přípojce nebo zařízení vnitřního vodovodu nebo kanalizace.
  • By-lo li zjištěno neoprávněné připojení vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky.
  • Neodstraní-li odběratel závady na vodovodní přípojce nebo kanalizační přípojce nebo na vnitřním vodovodu nebo vnitřní kanalizaci zjištěné provozovatelem ve lhůtě jím stanovené, která nesmí být kratší než 3 dny.
  • Při prokázání neoprávněného odběru vody nebo neoprávněného vypouštění odpadních vod.
  • V případě prodlení odběratele s placením podle sjednaného způsobu úhrady vodného nebo stočného po dobu delší než 30 dnů.

Přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod je provozovatel povinen oznámit odběrateli v případě přerušení nebo omezení dodávek vody nebo odvádění odpadních vod podle prvního odstavce alespoň 15 dnů předem současně s oznámením doby trvání provádění plánových oprav, udržovacích nebo revizních prací, u ostatních odstavců alespoň 3 dny předem.

V případě přerušení nebo omezení dodávky pitné vody, nebo odvádění odpadních vod při plánovaných operacích je provozovatel oprávněn stanovit podmínky tohoto přerušení nebo omezení a je povinen zajistit náhradní zásobování pitnou vodou nebo náhradní odvádění odpadních vod (v mezích technických možností a místních podmínek).
Dále je povinen neprodleně odstranit příčinu přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod a bezodkladně obnovit dodávku pitné vody nebo odvádění odpadních vod.
V případě, že k přerušení nebo omezení došlo ze strany odběratele, hradí náklady s tím spojené odběratel.

Specifikace neoprávněného odběru vody z vodovodu a neoprávněného vypouštění odpadních vod je nutná vzhledem k postihu za toto jednání.
Neoprávněným odběrem vody z vodovodu je odběr:

  • před vodoměrem,
  • bez uzavřené smlouvy o dodávce vody nebo v rozporu s ní,
  • přes vodoměr, který v důsledku zásahu odběratele odběr nezaznamenává nebo zaznamenává odběr menší, než je odběr skutečný,
  • přes vodoměr, který odběratel nedostatečně ochránil před poškozením

Neoprávněným vypouštěním odpadních vod do kanalizace je vypouštění:

  • bez uzavřené smlouvy o odvádění odpadních vod,
  • v rozporu s podmínkami stanovenými kanalizačním řádem,
  • přes měřící zařízení neschválené provozovatelem nebo přes měřící zařízení, které v důsledku zásahu odběratele množství vypuštěných vod nezaznamenává nebo zaznamenává množství menší, než je množství skutečné.

Odběratel v těchto případech je povinen nahradit ztráty vzniklé vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace, pokud ve smlouvě není stanoveno, že náhrada vzniklé ztráty je příjmem provozovatele. Způsob výpočtu těchto ztrát stanoví vyhláška č. 428/2001 Sb.

Důvodem ke zřízení institutu ochranných pásem vodovodů a kanalizací je jejich ochrana proti činnostem, které je mohou poškodit, nebo mohou značně ztížit jejich opravu. Tomu také odpovídá jejich rozměrové vymezení. 

  • Ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok, určený k zajištění jejich provozuschopnosti.
    Ochranná pásma vodních zdrojů podle zvláštního zákona tímto nejsou dotčena.

V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze:

  • provádět zemní práce a stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce, nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování,
  • vysazovat trvalé porosty,
  • provádět skládky mimo jakéhokoliv odpadu,
  • provádět terénní úpravy, jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, pokud tak vyplývá ze smlouvy, popřípadě provozovatele.

Přeložkou vodovodu nebo kanalizace se rozumí dílčí změna jejich směrové nebo výškové trasy nebo přemístění některých prvků tohoto zařízení.

  • Přeložku je možno provést jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace a musí obsahovat stanovisko provozovatele.
  • Přeložku vodovodu nebo kanalizace zajišťuje na vlastní náklad osoba, která potřebu přeložky vyvolá.
  • Vlastnictví vodovodu nebo kanalizace se po provedení přeložky nemění.
  • Stavebník přeložky je povinen předat vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace dokončenou stavbu po nabytí právní moci rozhodnutí o kolaudaci včetně příslušné dokumentace skutečného provedení stavby a souvisejících dokladů.
  • Za přeložku ve smyslu tohoto paragrafu se nepovažuje plánovaná rekonstrukce vodovodních řadů a stok, je-li stavebníkem vlastník vodovodních řadů nebo stok.
  • Cílem těchto ustanovení zákona je omezit četné spory, které vznikají při realizaci přeložek vodovodů nebo kanalizací v zájmu třetích osob.

Obdobně jako vodní zákon i zákon vodovodech a kanalizacích uvádí taxativní přehled přestupků a správních deliktů, kterých se dopustí fyzická nebo právnická osoba podnikající v oboru vodovodů a kanalizací neplněním některých ustanovení zákona o vodovodech a kanalizacích. Obdobná ustanovení platí i pro ostatní fyzické osoby. Za jednotlivé druhy přestupků a správních deliktů jsou uváděny výše pokut. Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil.

Změny v pořizování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací (nově pouze „Plán rozvoje“) – „nové“ zpracování plánu v desetiletém období nahrazeno jeho průběžnou aktualizací (dáno poslední novelou zákona).

Kraj v samostatné působnosti zajišťuje zpracování a schvaluje a aktualizuje plán rozvoje vodovodů a kanalizací. Aktuální stav zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění se zpracuje na základě kolaudačních souhlasů jejich staveb. Návrh plánu rozvoje i jeho aktualizaci před schválením kraj projedná s obcemi, vlastníky a provozovateli vodovodů a kanalizací v území, jehož se plán rozvoje týká, s Ministerstvem zemědělství, s dotčeným orgánem územního plánování, s příslušným správcem povodí a s příslušným vodoprávním úřadem.

Ministerstvo zajišťuje zpracování, aktualizaci a schválení plánu rozvoje pro území státu, který před jeho schválením projedná s Ministerstvem pro místní rozvoj.

 

Obsah - 274/2001 Sb. (Aktuální znění)

§ 1 Předmět úpravy

§ 2 Vymezení základních pojmů

§ 3 Přípojky

§ 3a (1) V případě, jsou-li pozemky nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci rozděleny na 2 nebo více pozemků evidovaných

§ 4 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje a území státu

§ 5 Evidence vodovodů a kanalizací

§ 6 Oprávnění k provozování

§ 7 Práva a povinnosti stavebníka, vlastníka a provozovatele při výstavbě, údržbě a provozování vodovodu nebo kanalizace

§ 8 Práva a povinnosti vlastníka vodovodu nebo kanalizace

§ 9 Práva a povinnosti provozovatele

§ 10 (1) Neoprávněným odběrem vody z vodovodu je odběr a) před vodoměrem,

§ 11 Vodovody

§ 12 Kanalizace

§ 13 Požadavky na jakost vody k úpravě na vodu pitnou

§ 14 Jakost pitné vody a míra znečištění odpadních vod

§ 15 Dodávky vody

§ 16 (1) Množství dodané vody měří provozovatel vodoměrem, který je stanoveným měřidlem podle zvláštních právních předpisů21) (2) Vlastníkem

§ 17 (1) Povinností odběratele je dodržet podmínky umístění vodoměru stanovené vlastníkem, popřípadě provozovatelem vodovodu. Pokud

§ 18 Odvádění odpadních vod

§ 19 Měření odváděných odpadních vod

§ 20 Vodné a stočné

§ 21 Krizová situace

§ 22 Povinnost veřejné služby provozovatele vodovodu nebo kanalizace

§ 23 Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok

§ 24 Přeložky vodovodů a kanalizací

§ 25 Veřejnou správu na úseku vodovodů a kanalizací podle tohoto zákona vykonávají a) obecní úřady,

§ 26 (1) Obce v samostatné působnosti

§ 27 (1) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, vykonávají státní správu na úseku vodovodů a kanalizací obecní úřady obcí s rozšířenou

§ 28 (1) Kraje v samostatné působnosti zabezpečují zpracování, aktualizace a schvalování plánů rozvoje vodovodů a kanalizací podle

§ 29 (1) Ministerstvo

§ 29a Ministerstvo obrany vykonává působnost ústředního úřadu na území vojenských újezdů ve věcech, v nichž je založena působnost

§ 30 Místní příslušnost

§ 31 zrušen

§ 32 Přestupky fyzických osob

§ 33 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob

§ 34 Společná ustanovení

§ 35 zrušen

§ 36 Ochrana odběratele

§ 37 Dozor

§ 38 Technický audit

§ 38a Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou

§ 39 (1) Vlastníci kanalizací, pro jejichž kanalizaci nebyl schválen kanalizační řád, jsou povinni jej zpracovat a předložit vodoprávnímu

§ 40 Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení ustanovení § 4 odst. 9

§ 41 Zákon č. 455/1991 Sb.

§ 42 zrušen

§ 43 Zákon č. 258/2000 Sb.

§ 44 zrušen

§ 45 V zákoně č. 500/1990 Sb.

§ 46 Zákon č. 565/1990 Sb.

§ 47 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou ustanovení části šesté § 45

 

Zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu zmocnil Ministerstvo zemědělství ČR k vydání vyhlášky k provedení ustanovení tohoto zákona. K zákonu je tak vydána pouze jedna vyhláška.

Novela vyhlášky 428/2001 (poslední novela 244/2021 Sb.), kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.

Tato vyhláška v § 1 - 38 a 24 přílohách je prováděcím předpisem, podle kterého se postupuje při plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona.

http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisy-mze/tematicky-prehled/Legislativa-MZe_uplna-zneni_vyhlaska-2001-428-voda.html

Tato vyhláška upravuje

  1. rozsah a způsob zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací a stanovenou elektronickou podobu, formát a obsah předávaných aktualizací plánu rozvoje,

  2. způsob a obsah vedení majetkové evidence vodovodů a kanalizací, jejich provozní evidence a evidence vybraných údajů o vodovodech a kanalizacích, včetně způsobu předávání vybraných údajů z majetkové a provozní evidence vodovodů a kanalizací,

  3. stanovený formát žádosti o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace a příbuzný obor k oboru vodovody a kanalizace,

  4. obsah plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací a pravidla pro jeho zpracování,

  5. způsob výpočtu náhrady ztrát při neoprávněném odběru vody nebo neoprávněném vypouštění odpadních vod,

  6. technické požadavky na stavbu vodovodů,

  7. požadavky na čištění odpadních vod, požadavky na projektovou dokumentaci k čištění odpadních vod, požadavky na výstavbu a provoz čistíren odpadních vod a požadavky na jejich projektovou dokumentaci a požadavky na výstavbu a provoz stokové sítě,

  8. ukazatele jakosti surové vody odebírané z povrchových vodních zdrojů nebo z podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou,

  9. náležitosti kanalizačního řádu a požadavky na rozbor vzorků odpadních vod,

  10. určení množství odebrané vody bez měření,

  11. obecné technické podmínky měření množství dodané vody,

  12. způsob výpočtu množství vypouštěných odpadních a srážkových vod do kanalizace bez měření,

  13. způsob výpočtu pevné složky vodného a stočného při placení ve dvousložkové formě, členění nákladových položek, jejich obsah, objemové a množstevní položky a jejich podíl při výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné a porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné s dosaženou skutečností,

  14. obsah a využití technických auditů a bližší podmínky pro zápis odborně způsobilé fyzické osoby do seznamu technických auditorů.