Provozování vodovodů pro veřejnou potřebu

Všechna zařízení veřejného vodovodu vyžadují po celou dobu provozu obsluhu, údržbu a opravy.

Obsluhu u vodovodu můžeme nazvat jako činnost, kterou se zajišťuje spolehlivé a hospodárná funkce celého vodovodu všemi jeho částmi pro dodávání vody požadované jakosti, množství a požadovaném tlaku.
Údržbu vodovodu můžeme charakterizovat jako pravidelnou činnost, kterou se zpomaluje proces fyzického opotřebení, předchází se jeho následkům, omezuje se možnost vzniku poruch. V rámci údržby se mohou odstraňovat i drobné závady. Cílem pravidelné údržby je zajistit dlouhodobě provozuschopnost a bezpečný stav.

Přes veškerou péči dochází na zařízeních vodovodu k poruchám a haváriím, kterým není možno zabránit. Příčin je celá řada a mnohdy působí více příčin dohromady.
Jednak je to fyzické stáří a únava materiálu, koroze, opotřebení některých částí zařízení. Mezi příčiny patří nekvalitně vybudované dílo, použití nevhodných nebo nekvalitních materiálů, nedostatečná údržba. Významné jsou i vnější vlivy, zejména tlak na vodovodní potrubí. Jsou to pohyby zemin, sedání půdy, otřesy těžkou silniční dopravou, poškození mrazem (zamrzlé vodoměry) apod.

Pro řádné provozování je nezbytné mít úplnou a přesnou provozní dokumentaci včetně mapových podkladů. V současné době se provozní dokumentace včetně mapových podkladů používá v digitální podobě v rámci geografických informačních systémů (GIS).

Provozní řády a Provozní dokumentace

Provozní řád pro provoz vodovodu
Je předpis obsahující pravidla pro provozování, obsluhu, údržbu, opravy a operativní řízení zařízení vodovodu pro veřejnou potřebu. Provozní řád se zpracovává v rozsahu a členění dle TNV 75 5950 Provozní řád vodovodu.
Podle zákona o vodách č. 254/2001 Sb. může příslušný vodoprávní úřad uložit vlastníku vodního díla zpracovat provozní řád. Je všeobecnou praxí, že zpracování provozního řádu je prakticky ve všech případech ukládáno vlastníku vodovodu.
Nejprve se zpracovává Provozní řád pro zkušební provoz vodovodu podle projektové dokumentace a popř. podle údajů provozovatele vodovodu o provozu dříve vybudovaných částí vodovodu ovlivněných novou stavbou. Provozní řád vodovodu (definitivní) se zpracovává podle provozního řádu pro zkušební provoz vodovodu, upraveného podle výsledků zkušebního provozu, dokumentace skutečného provedení.
Provozní řád schvaluje vlastník vodovodu, pokud si schválení nevyhradil příslušný vodohospodářský orgán.
Je povinností provozovatele vodovodu doplňovat provozní řád při rekonstrukcích a významných změnách vodovodu. Změny provozního řádu se schvalují obdobně jako vlastní provozní řád.

Provozní řád obsahuje dokumentaci samostatně pro:
-  provozování vodovodu jako celku,
- provozování jednotlivých objektů nebo částí vodovodu (např. odběrného objektu nebo jímacího objektu podzemní vody, čerpací stanice, úpravny vody, vodojemu, samostatného vodovodního potrubí, rozvodné vodovodní sítě, řídícího střediska).

Provozní řád pro vodovod malého rozsahu s jednoduchým provozem je možné zpracovat společně pro provozování celého vodovodu i pro provozování jeho jednotlivých částí nebo objektů.

Provozní řád vodovodu podle normy TNV 75 5950 obsahuje textovou část a výkresovou dokumentaci.

Text provozního řádu pro provoz vodovodu obsahuje:

- Stručný technický popis vodovodu
- Soupisy s uvedením návaznosti na provoz celého vodovodu.
- Popis řídících středisek a spojení mezi objekty vodovodů.
- Popis úrovní řízení vodovodu s popisem uvedení vodovodu do provozu, řízení a sledování provozu a vyhodnocování provozních hodnot včetně vedení záznamů a také zastavení provozu vodovodu.

Textová část dále obsahuje seznam orgánů a organizací, kterých se hlásí mimořádné události v provozu vodovodu, seznam hlavních hygienických a bezpečnostních předpisů, seznam určených míst pro odběr vzorků vody pro kontrolu jejich jakosti a četnost a rozsah prováděných provozních kontrol jakosti.

Výkresová dokumentace provozního řádu pro provoz vodovodu jako celku obsahuje přehlednou situaci s vyznačením všech objektů, vodovodních řadů, vodojemů a zdrojů. Další části výkresové dokumentace je provozní schéma jak objektů, tak i vodovodních řádů s vyznačením potřebných údajů jako průtoky, tlaky apod. Nezbytnou součástí výkresové dokumentace je výškové schéma vodovodu přes vodojemy až do spotřebišť s vyznačením výškových kót provozních hladin. Pro důležité vodovodní řady musí provozní řád obsahovat také přehledné podélné profily.

Provozní řád nemá omezenou dobu platnosti, ale provozovatel jej musí podle potřeby přepracovat a doplnit. Veškeré tyto změny podléhají také schválení.

Provozní evidence

Další provozní dokumentace, kterou je provozovatel povinen zabezpečit, je provozní evidence. Vyplývá to ze zákona o vodovodech a kanalizacích (č. 274/2001 Sb.), který ukládá vlastníku vést provozní evidenci. Tuto povinnost může vlastník vodovodu přenést na provozovatele, jsou-li to různé subjekty. Prováděcí vyhláška k tomuto zákonu podrobně rozepisuje, co provozní evidence musí obsahovat. Hovoří se zde o provozním deníku, do kterého se zaznamenávají každodenní provozní záznamy.

Denní provozní záznamy slouží k vlastnímu operativnímu řízení provozu vodovodu, ke sledování výroby vody a její dopravy. Slouží také jako podklad pro plánování výroby a také pro plánování oprav, údržby a budoucích investic. Provozní deník musí zaznamenávat činnost obsluhy, zaznamenávat všechny důležité činnosti, evidovat veškeré nepravidelnosti a kontrolní činnost.

Data získaná z denních provozních záznamů jsou i podkladem pro provozní evidenci dle zákona, která se za kalendářní rok předává příslušnému vodoprávnímu úřadu.
Vzhledem k rozsahu dat, hlavně u větších vodárenských celků, je vhodné získávat, evidovat a archivovat data pomocí výpočetní techniky a automatizovaných dispečerských systémů.

Dalším druhem evidence, která je pro provozování nezbytná, je evidence o výskytu poruch a havárií na vodovodní síti. Ta zaznamenává poruchy jak z vlastního dispečerského sledování, tak i z hlášení veřejnosti. Evidence poruch by měla obsahovat údaje o ohlášení výskytu havárie nebo poruchy, o výsledku šetření na místě samém a o provedení prvních nezbytných opatření, dále pak informace o způsobu provedení opravy a zprovoznění vodovodu po opravě.

V databázi poruch se doporučuje u každé evidované poruchy vést tyto údaje:

- evidenční číslo poruchy
- kdo a kdy poruchu hlásil
- místo poruchy (obec, město, městská část, ulice a jiné upřesnění místa)
- povrch terénu – např. vozovka – živice, chodník – dlažba, zelený pruh apod.)
- druh poruchy – hlášený (např. porucha hlavní řadu, přípojky, hydrantu apod.)
- druh poruchy – skutečný (upřesněný při opravě)
- provedené manipulace před a po opravě
- způsob zajištění náhradního zásobování vodou
- uzavření vody – čas
- otevření vody (po opravě) – čas
- kdo a kdy opravu provedl
- způsob provedení opravy (např. výměna hydrantu)
- ohlášeno správci komunikace (pozemku) dne
- úprava povrchu provedena a předána správci komunikace.

Výše uvedená data lze přizpůsobit a upravit dle místních podmínek a zvyklostí. Nejlepším řešením je přiřazení evidenci havárií a poruch k systému GIS podle údajů o haváriích a poruchách konkrétních vodovodních řadů (v ulicích), což velmi urychlí získávání informací o jejich poruchovosti.

Tyto informace jsou významným podkladem pro plánování oprav, modernizací a rekonstrukcí vodovodních sítí.

Pro provozní činnost provozovatel vodovodu potřebuje ještě další dokumentaci a evidenci, zejména:

- revizní zprávy o revizích vyhrazených technických zařízení
- evidence měření a vyhodnocování tlakových měření na síti
- evidence měření a vyhodnocování průtokových poměrů na síti
- plán a evidence odkalování a odvzdušňování sítě
- plán kontroly jakosti vody, evidence výsledků kontrol kvality vody
- plány údržby a oprav.

Provozování vodovodních sítí

Správnou funkci vodovodní sítě je nutno zajistit pravidelnou údržbou a kvalifikovaným provozem. Bezpečný, plynulý a zdravotně nezávadný provoz vodovodních sítí zamezuje snižování životnosti a snižuje ztráty vody. Při provozování vodovodní sítě nutno důsledně dodržovat provozní řád a provozní pokyny. Vlastní provozní činnost se skládá z řady dílčích činností.
Mezi základní provozní činnosti patří kontrola vizuálního označení vodovodních sítí a armatur, zabezpečení přístupnosti a funkčnosti všech armatur a jejich pravidelnou údržbu. Dále je to odvzdušňování, odkalování vodovodních sítí a drobné opravy a údržba.

Mezi zařízení sloužící k vizuálnímu vyznačení řadů a armatur v terénu náleží orientační tabulky, popřípadě sloupy. Orientačními tabulkami se označují poklopy armatur vodovodních řadů, uzávěry vodovodních přípojek, armaturní šachty, resp. vstupy do armaturních šachet. Ve volném terénu bývají orientačními sloupky vyznačovány lomy trasy potrubí. Orientační tabulky se osazují nejlépe na okolní stavby, či jiné trvanlivé objekty, případně musí být osazovány na sloupky. Právo umísťovat stavebníkovi nebo vlastníkovi vodovodu tabulky na cizí pozemek je dáno § 7 zákona o vodovodech a kanalizacích.

Tvar, velikost, barvu a popis na orientačních tabulkách udává ČSN 75 5025 Orientační tabulky rozvodné vodovodní sítě.
Pravidelné kontroly stavu orientačních tabulek a sloupků by měly být prováděny v intervalech podle provozního řádu. Kontroly by měly být spojeny nejlépe s ostatní kontrolní činností na vodovodní síti a to ve frekvenci 1x ročně, u provozně významnějších řadů a armatur nejméně 2x ročně.

Přístupnost a viditelnost poklopů všech vodovodních armatur a armaturních šachet je základním předpokladem operativnosti při potřebě provozních zásahů a manipulací s armaturami. Přístupnost a stav všech poklopů armaturních šachet a jiných objektů by měl být kontrolován a měla by být na nich prováděna běžná údržba alespoň 2x ročně, a to nejlépe před a po zimním období.

Kontroly funkčnosti a ovladatelnosti vodovodních armatur se provádějí jednak při přebírání nové vodovodní sítě a vodovodních zařízení do provozu a dále periodicky v určitých intervalech pro kontrolu jejich funkce při běžném provozu vodovodu.

Údržba vodárenských armatur v armaturních komorách vodojemů a čerpacích stanicích se od údržby armatur na vodovodní síti, umístěných v armaturních šachtách v podstatě neliší. Mohou zde však být osazeny některé speciální armatury, které také vyžadují odlišnou údržbu, častější kontroly a seřízení funkce. Jsou to např. plovákové uzávěry, kuželové uzávěry, pojišťovací ventily, různé typy zpětných klapek, regulační armatury, zařízení protirázové ochrany. Hlavní zásady provozu a údržby speciálních armatur by měly být uvedeny v provozních řádech jednotlivých objektů.

Důležitou provozní činností je odvzdušňování a odkalování vodovodních sítí. Týká se to především hlavních přivaděčů a zásobovacích řadů.

Zavzdušněním potrubí může být průtočný profil podstatně snížen a průtok vody může být i zcela přerušen. Vzduch, hromadící se v nejvyšších místech, může při určitých provozních stavech též přispívat ke vzniku hydraulických tlakových rázů s následkem možných poruch potrubí.

Odvzdušňování potrubí se dnes většinou provádí samočinně, když se v potrubí objeví vzduch. Významné vodovodní řady mají osazeny automatické vzdušníky, které zajišťují odvzdušnění vrcholů těchto řadů. Problémy se zavzdušňováním potrubí zde odpadají a zužují se na pravidelnou údržbu a kontrolu automatických vzdušníků.

Odvzdušnit potrubí je nezbytné vždy po opravách poruch při plnění potrubí a po každém vypuštění a napuštění potrubí z jakýchkoliv jiných provozních důvodů. V místech, kde nejsou osazeny automatické vzdušníky, je nutné provést ruční odvzdušnění vrcholů potrubí osazenými armaturami. U dlouhých přivaděčů a řadů větších profilů po naplnění potrubí je jednorázové odvzdušnění často nepostačující a pro úplné odstranění vzduchu z potrubí je potřebné odvzdušnění vrcholů opakovat, mnohdy i několikrát, až žádný vzduch se ve vrcholech potrubí nenachází.

V této souvislosti nutno upozornit na napouštění vyprázdněných potrubí, např. po poruchách. Toto napouštění se musí dít velice pomalu, aby nevznikaly tlakové rázy v potrubí, které mohou být příčinou dalších poruch.

Vzdušníky na trasách vodovodních řadů plní nejen úlohu pro odvzdušňování potrubí, ale neméně důležitá je jejich funkce opačná, tj. pro zavzdušnění potrubí, odstavení a vypouštění řadů, např. z důvodů oprav poruch apod. Osazené automatické vzdušníky funkcí zavzdušnění se plní rovněž automaticky.

Odkalování pravidelným vypouštěním určitého objemu vody z koncových větví vodovodů je často jediným způsobem, jak zajistit chemickou a bakteriologickou nezávadnost vody i v těch částech vodovodní sítě, kde dochází k nedostatečnému proudění a stagnaci vody v potrubí. Důležité je také pravidelné odkalování dlouhých přívodních řadů pomocí speciálních vypouštěcích armatur – kalníků, které jsou umístěny vždy v nejnižších místech potrubí.
Mimo pravidelné a plánované odkalování vodovodní sítě se provádí odkalování nárazové, podle potřeby, vyvolané různými provozními příčinami, např. po opravě havárií vodovodního potrubí, při výskytu zákalu vody v potrubí, při zjištění mikrobiologických závad ve vodovodní síti, tedy při odstraňování závad v kvalitě vody, které vzniknou druhotně při dopravě vody ve vodovodní síti.

Kontrola kvality vody

Voda dodávané odběratelům musí být zdravotně nezávadná a kvalita musí splňovat požadavky dané právními předpisy na pitnou vodu.
Zákon o vodovodech a kanalizacích č. 274/2001 Sb. spolu s prováděcí vyhláškou stanovuje četnost a rozsah odběru vzorků a jejich rozbor monitorovací a provozní. Kontroluje se kvalita vody surové, kvalita vody v procesu úpravy, výsledná kvalita vody upravené a voda ve vodojemech.

Při úpravě vody na vodu pitnou probíhá kontrola v těchto kontrolních profilech:

• přítok surové vody na úpravnu,
• provozní rozbory vody v procesu úpravy,
• vyrobená voda na výstupu z úpravny,
• kvalita vody ve vodojemech.

Provádění rozborů vzorků vody musí být zajištěno v akreditované laboratoři a prováděno standardizovanými metodami. Výsledky rozboru se zpracovávají ve formě protokolu (možno v elektronické formě) a musí vedle vlastních výsledků obsahovat další náležitosti, které dokládají místo a čas odběru a kdo vzorek odebíral.

Kontrolní odběry pro potřebu provozovatele provozní rozbory určuje vlastník nebo provozovatel vodovodu a musí být uvedeny v provozních řádech. Jsou to rozbory nutné pro řízení technologických procesů v úpravnách, rozbory v distribučních sítích a ve vodojemech a rozbory po opravách sítí, čištění vodojemů, případně dalších provozních opatřeních.

Předpisy ministerstva zdravotnictví (vyhláška č. 252/2004 Sb. - Vyhláška, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody) ukládají provozovateli v předepsaném rozsahu a četnosti kontrolovat, zda jsou dodržovány stanovené limity ukazatelů. Tyto limity musí být dodrženy uvnitř objektu, kde voda vytéká z kohoutků určených k odběru vody pro lidskou potřebu. Četnost a místa odběru stanoví provozovatel podle předpisu orgánů ochrany veřejného zdraví. Místa odběru se musí střídat, aby kontrolou kvality vody byla postupně pokryta celá vodovodní síť.

Při posuzování kvality pitné vody je proto rozhodující kvalita vody až v kohoutku spotřebitele. V případě pochybností, zda nedošlo ke kontaminaci vody ve vnitřním vodovodu, provádí se kontrolní rozbory na konci vodovodní přípojky u začátku vnitřního vodovodu.

Provozní kontrola v úpravnách případně v sítích (obsah zbytkového chloru) je možno provádět automatickými analyzátory. Výsledky rozborů se archivují nejméně po dobu 10 let.

Vyhledávání skrytých poruch na vodovodní síti

Důležitou provozní činností je vyhledávání skrytých poruch na vodovodní síti. Tato preventivní činnost přispívá ke zlepšování technického stavu vodovodní sítě a snižuje počty nenadálých havarijních poruch. Výrazný vliv má na snižování ztrát vody v trubní síti. V principu se používá k vyhledávání poruch měření průtoku vody v potrubí a vyhledávání a sledování zvuku, který vydává voda unikající z potrubí.
Nahrávky v MP3 formátu:

Pro měření průtoku je třeba zajistit, aby bylo průběžně měřeno množství vody dodávané do vodovodní sítě každého hydraulicky samostatného tlakového pásma příslušného vodovodního systému. Vodovodní síť těchto tlakových pásem se dále rozdělí na uzavřené části – okrsky (nazývané též distrikty) se samostatných měřeních průtoků vody dodávané do těchto okrsků vodovodní sítě. Vodovodní síť jednoho okrsku by neměla být delší než cca 20 km.

Měřidla průtoku se zpravidla umísťují do šachet. Výhodné je zajištění průběžného přenosu dat radiovou sítí na vodárenský dispečink. Lze též řešit vybavení měřícího místa zařízením pro záznam dat (dataloggerem). Cenné jsou údaje o nočních průtocích mezi 02-03 hod., kdy spotřeby vody jsou minimální, a zvýšený průtok v této době může svědčit o poruše.

Další možností je provádět pouze jednorázová měření v nočních hodinách v době minimálních odběrů v sítích.

Tam, kde není možné provádět trvalá měření, je možné měření průtoku nasazením mobilního měřícího vozu průtoků. Princip měření, vyhodnocování průtoků a úniků vody je v podstatě shodný s okrskovým měřením. Před nasazením měřícího vozu je nutné připravit vymezenou část vodovodní sítě tak, aby ji bylo možné od okolní sítě zcela odstavit a dodávat do ní vodu měřenou přes měřící vůz např. z hydrantu do hydrantu, mezi nimiž je uzavřené šoupátko. Pro možné vyhodnocení a identifikaci úniků jsou opět nejvhodnější výsledky měření, prováděného v nočních hodinách. Při podezření na únik vody lze dále upřesňovat místo úniku postupným odstavováním jednotlivých řadů či větví sítě. Výsledky opakovaných měření průtoků, prováděných pro totožnou část vodovodní sítě ve stejnou noční dobu, lze porovnávat a využít pro zjišťování změn v průtocích a podle nich usuzovat na případné nové úniky nebo naopak na odstranění nežádoucích úniků. Nasazení vozu na měření průtoku však vyžaduje dobrý stav všech armatur na měřené části sítě.

Odhalování poruch

Vedle měření průtoku je důležitou metodou odhalování skrytých poruch, to je takových, kdy voda unikající z potrubí se neprojeví výtokem vody na povrchu.
Je proto organizováno pravidelné preventivní pátrání po skrytých poruchách podle plánu pátrání. Ten má zohlednit stav sítě a stanovit četnost pátrání.
Pátrání po skrytých poruchách by měla provádět obvykle dvoučlenná četa vyškolených a zkušených pracovníků, vybavená citlivými a spolehlivými detekčními přístroji. Většina přístrojů pro vyhledávání poruch vodovodní sítě je založena na identifikaci chvění a jím vyvolaného tzv. poruchového zvuku, resp. šumu, který vydává tlaková voda při průniku netěsnostmi či porušenými místy potrubí, spojů potrubí nebo armatur.

Pro určení místa poruchy na potrubí se používají půdní mikrofony, které jsou součástí elektroakustických přístrojů na vyhledávání poruch. Půdní mikrofon je zařízení pro snímání poruchových zvuků na terénu nad trasou potrubí. Zvuk z poruchy se přenáší do přístroje, který ho zesiluje do sluchátek. Pro možnost optické kontroly síly snímaného zvuku je také zvuk převáděn na stupnici, na které velikost výchylky ručičky zobrazuje sílu zvuku. Dokonalejší přístroje mají možnosti odfiltrování zvuků a potlačení rušivých zvuků různé frekvence a další speciální funkce. Místo poruchy se potom určuje podle místa nalezené maximální intenzity poruchového zvuku.

Pro omezení rušivých okolních zvuků a šumů je nutné někdy pátrání po poruchách přesouvat až na noční dobu, kdy je hluk menší. Pro identifikaci místa poruchy se také používají tzv. korelátory, jejichž funkce není tolik ovlivňována rušivými okolními vlivy. Dvěma mikrofony je snímán poruchový zvuk, resp. šum ze dvou kontaktních míst na potrubí (např. z hydrantů, šoupátek, přípojek apod.), mezi nimiž se nachází hledaná porucha. Korelátor vyhodnotí na základě rychlosti šíření zvuku potrubí a analýzy snímané frekvence zvuku z poruchy vzdálenost existující poruchy od nainstalovaných snímacích mikrofonů.

Jiné metody odposlechu využívají osazování speciálních dataloggerů na hydranty, snímající a zaznamenávající poruchové šumy z potrubí, které se po sejmutí dodatečně na počítači vyhodnocují. Výhodou je, že snímání je prováděno i v noci, při nižším výskytu rušivých šumů, bez potřeby fyzické přítomnosti pracovníka.

Obtížné je vyhledávání skrytých poruch na plastových potrubích, které tlumí charakteristický zvuk unikající vody a mají horší zvukovou vodivost než kovová potrubí.

Opravy poruch na vodovodních sítích

Vznik poruch a havárií na vodovodních sítích nelze úplně vyloučit. Lze pouze poruchovost snížit při dobré preventivní údržbě a včasné obnově a výměně starých a poruchových vodovodních sítí.

Provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu proto musí být na možnost vzniku havárie, likvidaci jejich následků a provedení opravy vodovodu trvale připraven. Pro řešení havarijních případů musí mít provozovatel nepřetržitě zajištěno pracoviště, resp. pracovníky, kam je možné havárii kdykoliv ohlásit. Potřebuje četu s pohotovostním vozidlem pro provedení prvního zákroku, dále pohotovostní četu s vybavením pro provedení opravy, řízenou technikem. Podle potřeby by měly být k dispozici pohotovostní prostředky pro náhradní zásobování vodou. Pracovištěm pro ohlášení havárie na vodovodní síti je vodárenský dispečink s nepřetržitou službou.

Havárie bývají hlášeny veřejností, pracovníky při stavebních pracích, případně policií, zjišťovány jsou též pracovníky provozovatele vodovodu. Ohlášení havárie vodovodu bývá nejčastěji telefonické.

Hlášené havárie dispečink zaznamenává do počítačové evidence a informuje pohotovostního technika o havárii a po posouzení rozsahu havárie případně podle počtu obyvatel s omezením dodávek vody je rozhodnuto o nutnosti a naléhavosti nástupu na odstranění havárie.

Postup při opravě havárie nebo poruchy vodovodní sítě zahrnuje postupně tyto kroky:

• provedení nezbytného dopravního značení pro výkop, zajištění pracoviště,
• zjištění polohy cizích podzemních sítí,
• upozornění odstávkou dotčených odběratelů,
• uzavření vodovodního řadu, pokud tak již neučinila při prvním zákroku pohotovostní četa,
• oznámení dispečinku o odstavení vody a manipulacích,
• vlastní výkop s obnažením porušeného potrubí,
• zajištění náhradního zásobování,
• vlastní oprava havárie, montážní práce,
• proplach a napuštění potrubí vodou,
• odzkoušení těsnosti opraveného potrubí před zásypem provozním tlakem,
• oznámení dispečinku obnovení dodávky vody a potřebné manipulace na síti,
• zásyp výkopu náhradním soudržným materiálem, hutnění zásypu,
• obnovení konstrukčních vrstev vozovky, chodníku,
• usazení poklopů armatur nacházejících se v upravovaném povrchu,
• definitivní obnovení povrchu (pokud to umožňují klimatické podmínky),
• zrušení nebo změna dopravního značení.

O poruše nebo havárii je nezbytné vést záznamy a to jako doklad o provedené práci, době přerušení dodávky vody a dalších skutečnostech také pro případ stížnosti a reklamaci ze strany veřejnosti. Tyto záznamy slouží pro statistické účely a jako podklad pro plánování obnovy vodovodních sítí.

Ztráty vody vodárenských zařízení

Je množství vody z vodovodní sítě uniklé a účelně nevyužité a množství vody odebrané, ale nezjištěné (krádeže vody, nepřesné měření vodoměry) a provozovatelem nezaregistrované. Je to tedy voda nefakturovaná mínus voda zdarma. Úplné odstranění ztrát vody v sítí je zcela nereálné. Snížení ztrát např. z 35% na 30 % lze mnohem snáz než například z 12% na 11%.

Vyjadřuje se v objemových jednotkách (tis. m³) a v % z vody k realizací. Jako přesnější a technicky vhodnější se v lokalitách, kde je známa struktura vodovodní sítě doporučuje použít kritérium – jednotkového úniku.

JÚ – jednotkový únik je objem vody nefakturované unikající z jednoho kilometru přepočtené délky vodovodní sítě (tis. m³. km^-1. rok^-1). Výpočet viz. kapitola 3 Potřeba vody.

Ztráty vody v sítí jsou do jisté míry obrazem toho, v jakém technickém stavu je vodovodní síť a v podstatě celý distribuční systém daného vodovodu a také jsou vizitkou provozovatele vodovodu, jak o vodovod pečuje.

Surová voda – je měřené množství vody, které odebereme ze zdroje (řeka, nádrž) do technologického zařízení, kde dojde k úpravě na vodu pitnou (úpravna vody)

Voda technologická – je množství vody, která se spotřebuje v procesu výroby pitné vody na úpravně (praní filtrů, odkalování čiřičů atd.). Obvykle je to rozdíl mezi vodou surovou a vodou vyrobenou.

Voda vyrobená (VV) – je měřené množství vody (upravená již na vodu pitnou) dodané ze zdroje (prameniště, úpravna) do distribučního systému vodovodu.

Voda předaná – je měřené množství vody prodané (předané) z vodovodního systému jednoho vlastníka do vodovodního systému (distribučního) jiného vlastníka.

Voda převzatá – je měřené množství vody nakoupené od provozovatele (vlastníka) distribučního systému jiného vlastníka (vodovodního)

Voda k realizaci (VR) / voda vyrobená k realizaci (VVR) – je celkové množství vody určené k dodání odběratelům v daném vodovodním systému (distribučním).

Je to tedy VVR = voda vyrobená + voda převzatá – voda předaná

Voda fakturovaná celkem (VFC) – je veškerá voda dodaná a vyfakturovaná všem odběratelům vody za dané období. VFC je pro statistické účely, potřebu plánování, přehled struktury odběrů apod. dále členěná na – VF obyvatelstvu (domácnosti), průmyslu, zemědělství a ostatní.

Voda nefakturovaná (VNF) – také nazývaná jako ztráty vody celkem, je to rozdíl mezi vodou k realizaci a vodou fakturovanou, tedy veškerá voda, která ač byla do sítě dodaná, nebyla nijak finančně zhodnocená. Jedná se tedy především o ztráty vody z pohledu ekonomického.

Voda zdarma (vlastní spotřeba + ostatní voda nefakturovaná) - jedná se o vodu odebranou z vodovodní sítě zdarma provozovatelem vodovodu (vlastníkem) nebo s vědomím provozovatele (vlastníka) vodovodu a účelně využitá.

Odebrané množství vody zdarma může být buď měřené, nebo stanovené odborným odhadem podle charakteru odběru.

• Voda spotřebovaná na proplachování a odkalování vodovodní sítě
• Voda spotřebovaná při opravách poruch vodovodní sítě (proplach, desinfekce)
• Voda spotřebovaná na náhradní zásobování vodou při výpadcích dodávky vody odebírané ze sítě bez měření
• Voda spotřebovaná na vypouštění a čištění vodojemů a nádrží
• Voda spotřebovaná na chlazení ložisek čerpadel
• Voda odebraná pro kašny ve správě provozovatele vodovodu
• Voda spotřebovaná na správních budovách, vodárenských a kanalizačních objektech a provozních zařízení provozovatele vodovodu a kanalizací
• Voda odebraná zdarma hasičským sborem z hydrantů při likvidaci požárů, různých havárií, plnění požárních cisteren, cvičení apod. na základě hlášení odebraného množství vody
• Voda spotřebovaná z vodovodní sítě provozem kanalizační sítě (pro sací a tlakové vozy, čištění kanalizační sítě apod.) (musí být shodný provozovatel kanalizační a vodovodní sítě).

Dělení ztrát podle místa vzniku:

• Ztráty vody vzniklé nepřesnosti měření vody vyrobené, převzaté, dodané a předané
• Ztráty vody vzniklé poruchami a netěsnostmi
• Krádeže vody z vodovodní sítě (odběr bez měření, černá přípojky, odběr vody přes úmyslně poškozený vodoměr, odběr vody před vodoměrem)
• Nevykázání veškeré vody dodané zdarma

Hlavní důvody pro snižování ztrát vody v sítí jsou:

Ekonomické

• zbytečně vynaložené náklady na výrobu pitné vody
• následku úniku vody vzniklé škody
• vynaložené náklady na náhradní zásobování, přerušení dodávky vody

Technické

• nutnost dimenzovat vodovodní řád na kapacitu zahrnující také ztráty
• odběr většího množství vody (a následná úprava) než je nutné, které stejně nebude odběrateli dodáno

Opatření ke snižování ztrát:

• Ztráty způsobené nepřesnosti měření eliminujeme osazením odpovídajících měřidel (správně dimenzované, předepsaná uklidňující délka přímého potrubí před a za měřidlem, pravidelné kontroly, cejchování akreditovanou středisku).
• Ztráty vody způsobené poruchami a netěsnosti řadů odstraníme
  Porucha zjevná – ihned po vzniku poruchy dojde k vývěru vody na povrch terénu, identifikace místa poruchy je bezproblémová, uniklé množství není velké, protože dojde k odstavení velmi rychle
  Porucha skrytá – při ní dochází dlouhodobě k uniku vody a celkové množství může být velké
  K jejichž odstranění existuje celá řada zařízení, viz. níže.
• Ztráty vody způsobené krádežemi (odběry z požárních hydrantů bez měření přímo do cisterny viz výše), jedinou obranou je pravidelný dohled
• Nezastupitelnou úlohu při snižování ztrát sehrává zlepšování technického stavu vodovodní sítě, stav vodovodních armatur
• Odstranění starých vodovodních přípojek a řádů, které již nejsou využívány
• Provozní tlak – snížením provozních tlaků všude, kde to daný vodovodní systém a výšková poloha spotřebiště umožňuje, lze docílit snížení ztrát vody
• Protikorozní ochrana u ocelového řádu
• Opatření organizačního charakteru – dispečerské řízení provozu, dobrá organizace pohotovostní poruchové služby, zkrácení doby nutné na opravu a odstavení
• Vypracování „Plán postupné obnovy řadů a Program pro snižování ztrát vody“

Lokalizace úniků vody

Lokalizace je vhodnější provádět v nočních hodinách, aby se omezil rušivý šum.

Při poškození potrubí, vytváří unikající voda v místě úniku dva druhy šumů:

1. Vytékající voda rozkmitá materiál potrubí. Tyto vibrace (interní šum) můžeme pomocí dotykového snímače zaznamenat na vzdálených místech (šoupátko, hydrant, apod.) a využívají se při metodě akustické korelace.
2. Přímo v místě úniku, vytváří tlak vody jejím narážením na okolní zeminu specifický externí šum, který je přes půdu přenášen až na povrch, kde je možné jej zaznamenat pomocí půdního mikrofonu.
   Rychlost šíření zvuku a vzdálenost, kam až zvuk působí, ovlivňuje výrazně materiál potrubí. Čím je materiál pružnější, tím šum dosáhne menší vzdálenosti. Z toho vyplývá, že porucha na ocelovém potrubí se bude lépe lokalizovat než na plastovém potrubí, které je z pružnějšího materiálu.
   Ne každou metodu lze použít na vyhledávání poruch na vnitřních domovních rozvodech, poněvadž šíření zvuku po stavebních konstrukcích budov je vždy chaotické.
   
   Postup:

• určeni místa s předpokládaným únikem
  metody minimálních průtoků vody, měření tlaků, chemické rozbory vody, detekce balastních vod v kanalizacích
• přesná lokalizace – dohledání na místě (kontrola povrchu nad vedením potrubí)

Dataloggery

Je zařízení pro sběr a ukládání analogových informací (průtoky, tlak).
Jde o zařízení zcela samostatně shromažďující naměřené údaje a následně je vyhodnocuje (aktuální průtok, mini. noční průtok, celkový průtok za den a průměrný průtok), umí i grafické znázornění. Umísťuje se na dostupných místech přímo na potrubí či tvarovkách. Detekuje hluk neboli šum.
Únik se nachází vždy mezi dvěma dataloggery, přesné dohledání se realizuje pak na místě pomocí půdního mikrofonu.

Půdní mikrofony

Půdní mikrofony jsou velmi přesnou metodou lokalizace úniků vody, ale časově náročnou. Nejvíce se využívají pro potvrzení, zda v konkrétním místě k úniku dochází. Půdní mikrofony jsou citlivé akustické přístroje, které se používají pro správu vodovodní sítě, a lze s nimi přesně vyhledat poruchu na vodovodu. Sada půdního mikrofonu obsahuje dotykovou tyč pro preventivní průzkum a půdní mikrofon (zvon) pro přesné určení místa úniku. Vyhledání se provádí poslechem místa nad potrubím po trase vodovodu. Půdní mikrofon zachytí šum úniku vody z potrubí přes půdu. Současné moderní půdní mikrofony měří i frekvenci zvuku, díky čemu je lokalizace poruchy ještě spolehlivější. 

Korelátory

Druhou stěžejní metodou pro přesnou lokalizaci místa úniku je metoda elektroakustického odposlechu nad místem poruchy.
Šum je zpracován v elektroakustickém přístroji a následně interpretován akusticky jako intenzivní zvuk a graficky jako frekvenční spektrum.
Nevýhodou této metody je podstatný vliv okolního nežádoucího hluku.

Trasovací plyn – lokalizace úniku vodíkovou metodou

Zařízení se nazývá detektor vodíku (např. HYDROLUX H2) a využívá se k přesnému určení i těch nejmenších úniků. Prověřované potrubí se přes hydrant nebo domovní přípojku napustí směsí plynu. Ten v místě porušení potrubí vystupuje kolmo nahoru a je následně na povrchu přesně detekován. K vyhledávání se používá směs 5% vodíku a 95 % dusíku (směs průmyslové nazývaná Formovací plyn – je nehořlavá, netoxická a nekorozivní).
Základní podmínkou úspěšné lokalizace, je přesná znalost trasy potrubí, délky, dimenze a materiálu potrubí i tlakových poměrů.
Tato metoda je časově i finančně nejnáročnější a využívá se v případech, kdy není možné poruchu lokalizovat akustickými metodami, ať už z důvodu nízkého tlaku v potrubí, či zhoršeného přenosu zvuku poruchy.

Detekce poruch elektroakustickou metodou

K detekci a předběžné lokalizaci skrytých úniku vody z potrubí, formou jednoduchého odposlechu, používáme přístroje (firmy Sewerin, Seba KMT, atd.)
a nově i citlivější bezdrátové přístroje, s možností nastavení frekvenčních filtrů. V obou případech jde o jednodušší elektroakustické odposlechové přístroje, určené ke snímání a zesílení poruchových šumů, za účelem hrubého předměření.

Plošný monitoring sítě

K plošnému monitoringu sítě využíváme systému loggerů šumu (Sebalog N od Seba KMT).
Jedná se o monitorovací systém s radiovou komunikací, umožňující rychlou plošnou kontrolu a předběžnou lokalizaci úniků vody z vodovodní sítě, pomocí snímání a záznamu hladiny ustáleného šumu, s následným automatickým vyhodnocením naměřených hodnot. Vyhodnocování je prováděno mimo jiné i za pomoci frekvenční analýzy, což velmi napomáhá k odhalení a rozlišení poruchových od parazitních zvuků. Komfortní radiová komunikace.