Historie plánování v oblasti vod

Využívání vodních zdrojů k různým účelům má více než pětitisíciletou tradici, nemluvě o pití vody, které je staré jako lidstvo samo. První v dějinách historicky doložený vodohospodářský plán dal zpracovat syn nejslavnějšího babylónského krále Chammurabiho, král Samsuiluna, asi před 3700 lety. Plán zahrnoval zavlažovací kanály, vodovody s rozvodnými řady, regulaci řeky Eufrat, zřízení jezera u Babylónu, 27 zahrad v městě, lázně pro krále i stavbu řady vodních kol pro potřeby řemeslníků. Výstavba plánovaných děl byla uskutečněna během 16 let. V Evropě – stavby rybníků za Karla IV. na Pardubicku a v jižních Čechách za Rožmberků, se samozřejmě nemohly obejít bez vodohospodářských plánů, stejně tak jako výstavba plavebních kanálů za francouzského „krále slunce“ Ludvíka XIV.

Větší plány a projekty přinesla až výstavba Suezského a později Panamského průplavu v 19. století.

V českých zemích byla po přijetí C.K. říšského zákona o výstavbě vodních cest z roku 1901 zpracována řada dalších projektů (plánů) průplavu Dunaj - Odra, později pak průplavu Dunaj - Odra - Labe.

V té době začal v Evropě i postupný rozvoj vodovodů pro zásobování velkých měst, který nabyl intenzity zejména v polovině 20. století. Tím byl dán i nový impuls k plánování vodního hospodářství. Jeho potřeba v Evropě a později i v dalších světadílech se postupně obnovila od druhé poloviny minulého století zejména v souvislosti s rozvojem vodovodů, zvyšováním potřeb vody pro průmysl a závlahy, výstavbou vodních elektráren, a hlavně v návaznosti na výstavbu přehradních nádrží s jejich mimořádnými dopady na území.

Potřeba plánování výrazně vzrostla po druhé světové válce nejen v průmyslových, ale i v rozvojových zemích, i když s různými prioritami. Již v roce 1941 byl zpracován Ing. Bažantem „Moravský vodohospodářský plán“, z roku 1946 je práce J. Bartovského „Vodní cesty a vodohospodářské plánování v Čechách a na Moravě“, z roku 1947 je práce J. Bratránka „Generální plán rozvoje vodního hospodářství v zemi České a Moravskoslezské jako základ soustavného plánování“.

Státní vodohospodářský plán republiky Československé (SVP 1953)

SVP zpracovaný v letech 1949–1953 se stal prvním soustavným přehledem možností využití vodního bohatství našeho státu. Byl schválen vládou Československé republiky a podle § 3 zákona č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství. Stal se směrným plánem pro vodohospodářská opatření všech odvětví národního hospodářství, jakož i pro územní plánování.

Tento vodohospodářský plán:

zhodnotil na základě podrobného místního průzkumu možnosti využití vodních zdrojů v jednotlivých povodích a navrhl jejich využití pro krytí očekávaných potřeb vody,
dal podnět k soustavnému sledování a vyhodnocování údajů o přírodních podmínkách ovlivňujících vodní zdroje a hospodaření s vodou,
poprvé souhrnně zpracoval problematiku zásobování pitnou vodou a jakosti vod,
vytipoval trendy vývoje potřeb vody,
poskytl podklady pro vydání zákona č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství,

Po letech byly však návrhy prvního SVP nevyhovující. Některé potřeby se vyvíjely rychleji, než se předpokládalo a na jiných úsecích došlo naopak ke stagnaci. Proto bylo rozhodnuto o přepracování SVP a přípravě jeho druhého vydání. Zákon o vodním hospodářství, proto stanovil, že s povrchovými a podzemními vodami je nutno plánovitě hospodařit technicky a ekonomicky nejvýhodnějšími prostředky a způsoby tak, aby byla udržena rovnováha mezi kapacitou vodních zdrojů a potřebou vody a zároveň aby byla zachována, respektive zlepšena jakost vody.

Směrný vodohospodářský plán ČSR (SVP 1975)

Druhé vydání SVP bylo zpracováno v letech 1970–1975 a má změnu názvu. S řadou přijatých změn a doplňků v doprovodných publikacích je platný dodnes.

analýza a dokumentování stavu a možností využití vodního bohatství státu (zejména vodních zdrojů)
návrhy na investiční opatření k zabezpečení očekávaných potřeb vody
využití vodních zdrojů v dalších 30 letech
některé výsledky SVP jsou využitelné i dnes, jiné po roce 1990 ztratily platnost

K hlavním výsledkům analytických a dokumentačních prací na druhém SVP patří:

přešetření možných přehradních profilů, ve kterých by byla možná výstavba vodních nádrží,
prověření přímých odběrů z vodních toků vhodných pro zásobování pitnou vodou a možných vodárenských nádrží,
přehodnocení významnějších zdrojů podzemní vody,
individuální vyhodnocení očekávaného vývoje potřeb vody pro města a větší obce a návrh koncepce jejich zásobování.
podrobní zhodnocení vodohospodářské bilance
posouzení větších bodových zdrojů znečištění včetně prognózy vývoje jejich produkce do roku 1985 a 2000 s návrhem potřebných opatření k ochraně vod,
hodnocení technických možností výstavby možných vodních cest,
zpracování přehledu vodohospodářských děl a zařízení
byly zhodnoceny vybrané odběry povrchové a podzemní vody
atd.

Tyto výsledky byly podrobněji rozpracovány v SVP Povodí (dle organizačního členění) do samostatných publikací:

I. povodí Horního a středního Labe,
II. povodí Vltavy,
III. povodí Berounky,
IV. povodí Dolního Labe,
V. povodí Odry,
VI. povodí Moravy.

Toto bylo platné do konce roku 2009, kdy byly přijaty plány oblastí povodí.

Vývoj plánování ve vodním hospodářství po roce 1989

V tomto období přišel nový impuls pro vodohospodářské plánování v souvislosti s přípravou a přijetím Rámcové směrnice o vodách v rámci třetí vlny evropské legislativy v oblasti ochrany vod. V roce 2000 vrcholila také příprava nové české vodohospodářské legislativy. Při tvorbě zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, byl zohledněn požadavek transpozice předpisů Evropského společenství do české legislativy. Základní myšlenky, na kterých je nový systém plánování v oblasti vod založen, a jejichž výsledkem je mj. i nové označení „plánování v oblasti vod“ místo „vodohospodářské plánování“ v ustanoveních nového vodního zákona, je možné charakterizovat takto:

Navázat na dokumenty a činnosti SVP.
Vyhovět všem požadavkům Rámcové směrnice o vodách, speciálně pak její příloze VII (Plány povodí).
Změnit proces plánování respektováním demokratických principů projednávání jeho dílčích etap se zapojením veřejnosti, neboť plánování v oblasti vod podle vodního zákona vymezuje a harmonizuje veřejné zájmy ve věcech ochrany vod jako složky životního prostředí, ochrany před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod a udržitelného užívání vodních zdrojů a hospodaření s vodami k zajištění požadavků na vodohospodářské služby.

Plánování v oblasti vod

Vodohospodářské plánování má v České republice dlouhou tradici. Již v 19. a v první polovině 20. století byly zpracovány souhrnné dokumenty v regionálním rozsahu, které řešily jednak problémy ochrany před povodněmi, využití vodní energie nebo plavby a další vodohospodářské otázky spojené s odvodňováním nebo zásobováním vodou.

Plánování v oblasti vod je soustavná koncepční činnost, kterou zajišťuje stát, a jeho účelem je vymezit a vzájemně harmonizovat veřejné zájmy ochrany vod jako složky životního prostředí, snížení nepříznivých účinků povodní a sucha a udržitelného užívání vodních zdrojů, zejména pro účely zásobování pitnou vodou.

V rámci plánování v oblasti vod se pořizují plány povodí, plány pro zvládání povodňových rizik a plán pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody.

Proces plánování v oblasti vod "Plány povodí" je dle Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (dále jen Rámcová směrnice o vodách) rozdělen do 3 šestiletých etap:

Plánovací období probíhalo v letech 2009–2015 - došlo ke zpracování a přijetí plánů povodí v následujících úrovních:

Plán hlavních povodí České republiky - ze dne 23. května 2007, jehož závazné části byly vyhlášeny nařízením vlády č. 262/2007 Sb., představoval dlouhodobou koncepci v plánování v oblasti vod. Integruje záměry a cíle resortních politik ústředních vodoprávních úřadů, zejména Koncepce vodohospodářské politiky MZe pro období po vstupu do Evropské unie na léta 2004–2010 a Státní politiky životního prostředí 2004–2010, a stal se základním podkladem pro zpracování plánů oblastí povodí.

Plány oblastí povodí - koncepční dokumenty, které shrnuly informace o současném stavu vodních útvarů v oblastech povodí a stanovily konkrétní cíle zaměřené na dosažení dobrého stavu a prevenci zhoršování stavu vodního prostředí, podporu udržitelného využívání vod, snížení vlivů extrémních průtokových stavů (povodní a sucha) a navrhly opatření k jejich zajištění do roku 2015. Osm plánů oblastí povodí bylo do konce roku 2009 schváleno zastupitelstvy jednotlivých krajů. Plány oblastí povodí představovaly požadovanou základní úroveň zpracování plánů povodí podle Rámcové směrnice o vodách.

Byly z nich sestaveny souhrnné Plány národních částí mezinárodních oblastí povodí Labe, Odry a Dunaje.
Plánovací období probíhá v letech 2015–2021 - došlo k první aktualizaci plánů povodí. V reakci na připomínky Evropské komise k implementaci Rámcové směrnice o vodách byla pro druhé plánovací období úpravou legislativy (novela vodního zákona č. 150/2010 Sb.) stanovena nová struktura zpracování plánů povodí. Plány povodí jsou zpracovány v souladu s § 24 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách.

Plány povodí se zpracovávají ve třech úrovních:

Mezinárodní plány povodí – pro mezinárodní oblasti povodí. Na jejich zpracování spolupracují MŽP a MZe v rámci mezinárodních komisí. Území České republiky náleží do třech mezinárodních oblastí povodí, a to:

• mezinárodní oblasti povodí Labe
• mezinárodní oblasti povodí Odry
• mezinárodní oblasti povodí Dunaje

Národní plány povodí – pro části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky. Tyto plány pořizuje MŽP a MZe ve spolupráci s příslušnými správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady. Schvaluje je vláda. "Národní plány povodí" vydává MZe jako opatření obecné povahy.

Národní plány povodí stanoví cíle:

1. pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů
2. ke snížení nepříznivých účinků povodní a sucha
3. pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb
4. pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability krajiny.

Dále obsahují souhrny programů opatření k dosažení uvedených cílů a stanoví strategii jejich financování.

3 národní plány povodí jsou doplněny celkem 10 plány dílčích povodí, a to následovně:

Národní plán povodí Labe

• Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
• Plán dílčího povodí Horní Vltavy
• Plán dílčího povodí Berounky
• Plán dílčího povodí Dolní Vltavy
• Plán dílčího povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe

Národní plán povodí Odry

• Plán dílčího povodí Horní Odry
• Plán dílčího povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry

Národní plán povodí Dunaje

• Plán dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu
• Plán dílčího povodí Dyje
• Plán dílčího povodí ostatních přítoků Dunaje

Plány dílčích povodí

Tyto plány pořizují správci povodí podle své působnosti ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ve spolupráci s ústředními vodoprávními úřady. Podle své územní působnosti je schvalují kraje. Stanoví návrhy programů opatření, které jsou nutné k dosažení cílů pro dané dílčí povodí na základě zjištěného stavu povrchových a podzemních vod, hodnocení povodňových rizik, potřeb užívání vodních zdrojů, a časový plán jejich uskutečnění.

Souběžně byly v koordinaci zpracovány a schváleny plány pro zvládání povodňových rizik, které implementují požadavky směrnice 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (dále jen Povodňová směrnice).

Plány pro zvládání povodňových rizik

Tyto plány pořizuje MŽP a MZe ve spolupráci s příslušnými správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady. Schvaluje je vláda.

Zohledňují důležitá hlediska, jako jsou náklady a přínosy, rozsah a průběh povodní, retenční schopnosti záplavových území, cíle ochrany vod, hospodaření s půdou a s vodními zdroji, územní plánování, využití území, ochranu přírody, lodní dopravu a přístavní infrastrukturu. Plány pro zvládání povodňových rizik se zabývají všemi aspekty zvládání povodňových rizik, přičemž se soustřeďují na prevenci, ochranu, připravenost, včetně povodňových předpovědí a systémů včasného varování, a zohledňují charakteristiky konkrétního povodí nebo dílčího povodí. Plány pro zvládání povodňových rizik mohou zahrnovat rovněž podporu udržitelného využívání území, zlepšení schopnosti půdy zadržovat vodu a kontrolované zaplavení určitých oblastí v případě výskytu povodně.

Plány pro zvládání povodňových rizik byly 21. prosince 2015 schváleny vládou ČR. MŽP následně v souladu s ustanovením § 25 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, vydalo 22. prosince 2015 plány pro zvládání povodňových rizik opatřeními obecné povahy (Labe, Dunaj, Odra).

Plány pro zvládání povodňových rizik jsou k dispozici na informačním systému POVIS.
Plánovací období bude probíhat v letech 2021–2027 - V rámci přípravy na toto plánovací období bude provedena druhá aktualizace plánů povodí a první aktualizace plánů pro zvládání povodňových rizik. Dále jsou v přípravě plány pro zvládání sucha.

Plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik se přezkoumávají a aktualizují každých 6 let ode dne jejich schválení. MŽP a MZe spolupracují v rámci mezinárodních komisí na zpracování mezinárodních plánů pro zvládání povodňových rizik koordinovaných na úrovni mezinárodní oblasti povodí.

Plány pro zvládaní sucha a stavu nedostatku vody - hlavním cílem plánu pro sucho je návrh opatření k zajištění dostatku vody k pokrytí základních lidských potřeb, minimalizace dopadů sucha a nedostatku vody na hospodářskou činnost a životní prostředí. Krajský úřad pořídí a zveřejní plán pro sucho pro území kraje nejpozději do 1. 2. 2023. MZe a MŽP pořídí a zveřejní plán pro sucho pro území ČR nejpozději do 1. 2. 2024. Plány pro sucho budou zveřejněný způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Plány rozvoje vodovodu a kanalizací - území České republiky (PRVKÚ ČR), jako dokument státní politiky v oboru vodovodů a kanalizací, je zpracován na základě ustanovení § 29 odst. 1 písmeno c) zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.

Tento první Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území České republiky představuje střednědobou koncepci oboru vodovodů a kanalizací do roku 2015.

PRVKÚ ČR je dokument, který obsahuje koncepci řešení zásobování pitnou vodou včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod uvažovaných pro účely úpravy na pitnou vodu a koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod v daném územním celku. Je zpracován v souladu s § 4 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Dne 1. ledna 2014 nabyl účinnosti zákon č. 275/2013 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 274/2001 Sb., v rámci této novely zákona o vodovodech a kanalizacích došlo i ke změně týkající se "Plánu rozvoje vodovodu a kanalizací", a to:

• Změny v pořizování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací (nově pouze „Plán rozvoje“) – „nové“ zpracování plánu v desetiletém období nahrazeno jeho průběžnou aktualizací.

Kraj v samostatné působnosti zajišťuje zpracování a schvaluje a aktualizuje "Plán rozvoje". Aktuální stav zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění se zpracuje na základě kolaudačních souhlasů jejich staveb. Návrh plánu rozvoje i jeho aktualizaci před schválením kraj projedná s obcemi, vlastníky a provozovateli vodovodů a kanalizací v území, jehož se plán rozvoje týká, s MZe, s dotčeným orgánem územního plánování, s příslušným správcem povodí a s příslušným vodoprávním úřadem. Ministerstvo zajišťuje zpracování, aktualizaci a schválení plánu rozvoje pro území státu, který před jeho schválením projedná s Ministerstvem pro místní rozvoj. Aktualizací PRVKÚK se rozumí změna zamýšleného technického řešení zásobování pitnou vodou nebo odkanalizování, popř. změna popisu stávajícího stavu (např. zapsání nových staveb).

>>Aktuální plán rozvoje vodovodu a kanalizací MSK najdete na stránkách zde<<

>>Aktuální plán rozvoje vodovodu a kanalizací ČR najdete na stránkách zde<<

Tyto plány jsou podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro územní plánování a vodoprávní řízení.

Komise pro plánování v oblasti vod

Proces plánování se neobejde bez účinné koordinace širokého spektra zúčastněných subjektů. Za tímto účelem MZe v roce 2003 ustanovilo Komisi pro plánování v oblasti vod a její Návrhovou skupinu, a fakticky tím odstartovalo proces plánování v České republice.

V procesu plánování lze rozlišit tři základní úrovně:

• Komise pro plánování v oblasti vod a její Návrhová skupina (celostátní úroveň).
• Komise pro plán oblasti povodí.
• Pracovní skupiny.

Komise pro plánování v oblasti vod (KPOV)

Je uskupením, které koordinuje činnost plánování na národní úrovni. Úkolem Komise je napomáhat institucím zapojeným v procesu plánování. Projednává a schvaluje postupy, metodiky a dokumenty procesu plánování, které jsou pak využity pro konkrétní činnosti zpracování plánů. Složení Komise je koncipováno tak, aby postihlo nejen instituce odpovědné za zpracování plánů, ale i ostatní zainteresované subjekty, odborných a nevládních organizací.

Návrhová skupina Komise pro plánování v oblasti vod (NS)

Jejím úkolem je připravovat podklady a náměty pro jednání KPOV. Navrhuje a projednává postupy, metodiky a dokumenty dříve, než jsou předloženy KPOV. Její funkce je pouze podpůrná, rozhodnutí přijímá KPOV.

Komise pro plány oblastí povodí (KPOP) a jejich pracovní skupiny (PS)

Tyto komise jsou ustanoveny jednotlivými správci povodí, kteří jsou pořizovateli plánů oblastí povodí. Od této úrovně již probíhá samotné zpracování plánů. Úkolem komisí je koordinace činností plánování v rámci oblastí povodí.

Legislativa a nástroje

Legislativa Evropských Společenství

Příslušné směrnice a rozhodnutí Rady ES vztahující se k problematice plánování:

Směrnice 2000/60/ES evropského parlamentu a rady ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky
Směrnice 2007/60/ES evropského parlamentu a rady ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik

Legislativa České republiky

Příslušné zákony a vyhlášky vztahující se k problematice plánování:

Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů,
Vyhláška č. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod
Vyhláška č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí ve znění vyhlášky č. 390/2004 Sb., o oblastech povodí, Příloha č.1
a další související zákony.