Předmětem právní úpravy jsou:

• ochranná pásma vodních zdrojů (zákon č. 254/2001 Sb. Zákon o vodách)
• ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok (zákon č. 274/2001 Sb. Zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu).

Ochranná pásma vodních zdrojů

Ochranná pásma vodních zdrojů (dále jen OPVZ) jsou zakotvena v § 30 zákona č. 254/2001 Sb. OPVZ slouží k ochraně vydatnosti a k ochraně před vnikem závadných látek, které mohou ovlivnit jakost a zdravotní nezávadnost zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou.

§30 vodního zákona č. 254/2001 Sb. - Ochranná pásma vodních zdrojů

(1) K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m³ za rok a zdrojů podzemní vody pro výrobu balené kojenecké vody nebo pramenité vody stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma opatřením obecné povahy. Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou, než je uvedeno v první větě. Vodoprávní úřad může ze závažných důvodů ochranné pásmo změnit, popřípadě je zrušit. Stanovení ochranných pásem je vždy veřejným zájmem.

(2) Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma II. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti.

(3) Ochranné pásmo I. stupně stanoví vodoprávní úřad jako souvislé území

    a) u vodárenských nádrží a u dalších nádrží určených výhradně pro zásobování pitnou vodou minimálně pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí,

    b) u ostatních nádrží s vodárenským využitím než uvedených pod písmenem a) s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení na hladině nádrže 100 m od odběrného zařízení,

    c) u vodních toků

                        1. s jezovým vzdutím na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 100 m nebo k hraně vzdouvacího objektu a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu polovinu jeho šířky v místě odběru,

                        2. bez jezového vzdutí na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 50 m od místa odběru a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu třetinu jeho šířky v místě odběru,

    d) u zdrojů podzemní vody s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení 10 m od odběrného zařízení,

    e) v ostatních případech individuálně.

(4) Vodoprávní úřad může stanovit v odůvodněných případech ochranné pásmo I. stupně v rozsahu menším, než je uveden v odstavci 3 písm. a) až d).

(5) Ochranné pásmo II. stupně se stanoví vně ochranného pásma I. stupně; může být tvořeno jedním souvislým nebo více od sebe oddělenými územími v rámci hydrologického povodí nebo hydrogeologického rajonu. Vodoprávní úřad může ochranné pásmo II. stupně, je-li to účelné, stanovovat postupně po jednotlivých územích.

(6) Ochranná pásma stanoví vodoprávní úřad na návrh nebo z vlastního podnětu. Nepodají-li návrh na jejich stanovení ti, kteří mají právo vodu z vodního zdroje odebírat, popřípadě ti, kteří o povolení k takovému odběru žádají, u vodárenských nádrží pak ti, kteří vlastní vodní díla sloužící ke vzdouvání vody v takových nádržích nebo jsou jejich stavebníky, může jim předložení tohoto návrhu s potřebnými podklady vodoprávní úřad uložit. Za vodárenské nádrže podle předchozí věty se považují nádrže uvedené v seznamu podle odstavce 13.

(7) Do ochranného pásma I. stupně je zakázán vstup a vjezd; to neplatí pro osoby, které mají právo vodu z vodního zdroje odebírat, a u vodárenských nádrží pro osoby, které tato vodní díla vlastní. Vodoprávní úřad může stanovit rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy i další výjimky ze zákazu vstupu a vjezdu.

(8) V ochranném pásmu I. a II. stupně je zakázáno provádět činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje, jejichž rozsah je vymezen v opatření obecné povahy o stanovení nebo změně ochranného pásma.

(9) Odpadne-li důvod ochrany, vodoprávní úřad ochranné pásmo opatřením obecné povahy zruší.

(10) V opatření obecné povahy o stanovení nebo změně ochranného pásma vodního zdroje vodoprávní úřad stanoví, které činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje nelze v tomto pásmu provádět, jaká technická opatření jsou v ochranném pásmu povinny provést osoby podle odstavce 12, popřípadě způsob a dobu omezení užívání pozemků a staveb v tomto pásmu ležících.

(11) Za prokázané omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech vodních zdrojů náleží vlastníkům nebo nájemcům nebo pachtýřům těchto pozemků a staveb náhrada, kterou jsou povinni na jejich žádost poskytnout v případě vodárenských nádrží vlastníci vodních děl umožňujících v nich vzdouvání vody, v ostatních případech oprávnění (§ 8) k odběru vody z vodního zdroje; je-li jich více, poměrně podle povoleného množství odebírané vody. Nedojde-li o poskytnutí náhrady k dohodě, rozhodne o jednorázové náhradě soud.

(12) Náklady spojené s technickými úpravami v ochranných pásmech vodních zdrojů uloženými vodoprávním úřadem k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti nesou ti, kteří jsou oprávněni vodu z těchto vodních zdrojů odebírat, popřípadě o povolení k jejímu odběru žádají, u vodárenských nádrží pak vlastníci nebo stavebníci vodních děl sloužících ke vzdouvání vody.

(13) Ministerstvo životního prostředí vyhláškou stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů.

Stanovení OPVZ a příslušných opatření na vyloučení činnosti, které by mohly ohrozil vydatnost a zdravotní nezávadnost zdroje by se mohla stát neúčinná, pokud by nebylo kontrolováno jejich dodržování, zjištěné nedostatky nebyly napravovány, z hrubého porušování vyvozovány důsledky a udělovány sankce.

Kontrola

Dodržováni opatření a podmínek stanovených rozhodnutím vodoprávního úřadu je povinen kontrolovat sám vodoprávní úřad, resp. pověření zaměstnanci vodoprávních úřadů a dále inspektoři České inspekce životního prostředí. Vodoprávní úřady si mohou vyžádat při prováděni vodoprávního dozoru spolupráci odborných subjektů, např. sledujících jakost a nezávadnost vod aj a ukládají opatření na odstranění zjištěných závad. Rovněž České inspekce životního prostředí je oprávněná ukládal nápravu a odstranění zjištěných nedostatků, jejich příčin, či škodlivých následků. Inspektoři a oprávnění zaměstnanci vodoprávních úřadů k výkonu kontrolní činnosti jsou k výkonu své činnosti vybaveni pravomocemi, danými §114 Zákona č.254/2001 Sb. např. právem vstupu na cizí pozemky, do cizích objektů, právem vyžadovat potřebné doklady a písemnosti apod. ale i povinnosti prokazovat se příslušným průkazem a před vstupem informovat provozovatele cizích objektů.
Při prováděni kontrol v ochranných pásmech je v praxi účelná dobrá spolupráce mezi vodoprávním úřadem a provozovatelem vodovodu, odebírajícím vodu z příslušného zdroje. Každý provozovatel vodovodu má také prvořadý zájem na udržení a zlepšení všech parametrů vydatnosti a kvality zdroje vody. Vodoprávní úřad si může zajistit v rámci spolupráce odborných subjektů též spolupráci s provozovatelem vodovodu, jehož pracovník, či pracovníci svou častější přítomnosti a dohledem v ochranných územích získají lepší přehled o aktuálních nedostatcích a činnostech ohrožujících zdroj vody a působením na subjekty v ochranných pásmech mohou závažným nedostatkům předejit. Tato spolupráce může být začleněna i do vodoprávního rozhodnuti o stanovení ochranných pásem.

Návrh na stanovení OPVZ nebo změnu rozsahu stávajícího vymezení OPVZ je třeba podat prostřednictvím formuláře - příloha č. 20 nebo 21 ve vyhlášce č. 183/2018 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu.

Prováděcím předpisem je vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví Seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů.

Pásma hygienické ochrany I. a II. stupně vydaná dle dřívějších předpisů mají stejnou platnost jako ochranná pásma vodního zdroje dle zákona o vodách.

Databáze ochranných pásem vodních zdrojů v ČR

Databáze ochranných pásmem vodních zdrojů (OPVZ) vznikla ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka, v. v. i., (dále jen VÚV TGM) přibližně v roce 2004. V následujících letech proběhla řada dílčích aktualizací.

Více si o tom můžete přečíst v článku - https://www.vtei.cz/2019/04/databaze-ochrannych-pasem-vodnich-zdroju-v-ceske-republice/

Odkaz na mapu – https://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?map=isvs_opvz&lon=18.5034557&lat=49.5770893&scale=30240

(v legendě vpravo je potřeba označit políčka OPVZ a OPVZ vodní nádrže)

nebo https://vuv.maps.arcgis.com/apps/webappviewer/index.html?id=88f5f6d4ec4a4505827e944e1af1e491

Informační a orientační tabulky
Pro vyznačení ochranných pásem vodních zdrojů, jakož i zákazové a příkazové tabulky se osazují na podkladě rozhodnuti vodoprávního úřadu o stanovení ochranných pásem příslušného vodního zdroje. Vodoprávní úřad ve svém rozhodnutí o ochranných pásem uvede i povinnost osazení příslušných tabulek, přitom se řídi zásadami vyhlášky č. 137/1999 Sb. (textem dle uvedené vyhlášky č. 137/1999 Sb., §5, odst. 2. ).

Tabulky se osazuji bud' na sloupky, oploceni nebo objekty. Probíhá-li ochranné pásmo vodní hladinou nádrže, umisťují se informační tabulky na pevně zakotvené bóje. Tabulkami se vyznačuje vždy ochranné pásmo prvého stupně, ochranné pásmo druhého stupně se vyznačuje obvykle jen v místech se zvýšeným nebezpečím znečištěni vodního zdroje a v místech křížení hranic ochranného pásma s komunikacemi.
Rozhodnutím vodoprávního úřadu se stává osazeni informačních tabulek závazné a každý provozovatel ochranného pásma zodpovídá za údržbu informačních a orientačních tabulek. Jejich stav a úplnost by měl proto alespoň 2x ročně zkontrolovat. V současnosti se nejvíce používá levných a dostupných plastů, nejtrvanlivějším materiálem zůstávají dražší tabulky smaltované.

Ochranná pásma vodních zdrojů v době sucha
Důležitým úkolem současnosti je připravenost České republiky na stále častější a intenzivnější epizody sucha. Jednou z dílčích problematik je i zabezpečení úlohy ochranných pásem vodních zdrojů, aby plnily svoji funkci nejenom za běžné situace, ale i v období sucha. Zahrnutí extrémních hydrogeologických situací do managementu OPVZ je nedílnou součástí jednotného přístupu k OPVZ.
V současné době jsou OPVZ primárně využívána pro ochranu jakosti vod, ochrana vydatnosti vodních zdrojů je řešena často jen okrajově. V období sucha by ale ochraně vydatnosti měla být věnována mnohem vyšší pozornost.
U nejmenších vodních zdrojů, které jsou nejnáchylnější k postižení suchem, (s odběrem menším než 10 000 m³ za rok, tzn. průměrně 0,32 l/s) nejsou OPVZ obvykle vyhlášena vůbec (zákon to nevyžaduje), není tak zajištěna žádná jejich speciální ochrana.
Prakticky nikde není zajištěna pravidelná preventivní kontrola vyhlášeného režimu OPVZ ze strany správního orgánu (vodoprávní úřad). Pokud nějaké kontroly probíhají, prakticky vždy pouze na oznámení, nebo když nastane nějaký problém.

Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok

Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok vymezuje § 23 zákona č. 274/2001 Sb. Ochranná pásma slouží k ochraně řadů a stok před poškozením a zajištuji přístupnost jejich trasy pro prováděni údržby a oprav poruch.
Vymezené ochranné pásmo pro vodovodní řady:

- do průměru 500 mm včetně je 1,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí

- nad 500 mm je 2.5 m od vnějšího líce na každou stranu

Krytí vodovodního potrubí je nutno navrhnout tak, aby nedošlo k zamrznutí v zimním období a nepřípustnému ohřívání v letním období, nebo poškození mechanickými vlivy.

Nejmenší dovolené krytí vodovodní sítě:

Nejmenší doporučené krytí vodovodního potrubí o světlosti menší než DN 400 je v závislosti na inženýrsko-geologických a hydrogeologických podmínkách 1,2 až 1,5m:

• v hlinitých zeminách 1,2 m
• v hlinitopísčitých zeminách 1,3 m
• v písčitých zeminách 1,4 m
• ve štěrkových a skalnatých zeminách 1,5 m

U vodovodního potrubí DN 400 a větší jmenovité světlosti je možné hodnoty krytí výše uvedené změnšit o 0,2 m.

Výjimku z ochranných pásem může v odůvodněných případech povolit vodoprávní úřad.
Vlastník, popřípadě provozovatel vodovodu je povinen žadateli na jeho žádost poskytnout informace o možném střetu jeho záměru s ochranným pásmem vodovodního řadu. Za prováděni v zákoně popsaných činnosti, bez souhlasu vlastníka, či provozovatele vodovodu v ochranném pásmu může být krajským úřadem uložena právnické osobě pokuta podle § 32 až do výše 500 tis. Kč.
Výše uvedená ustanoveni se bohužel netýkají vodovodních přípojek.
Tím, že dle zákona vodovodní přípojky nejsou součásti vodovodu pro veřejnou potřebu, nejsou ani ze zákona vymezeným ochranným pásmem chráněny. Za nelogické je možno také považoval to, že na fyzické osoby, které bývají častými narušiteli ochranných pásem, se výše uvedené sankce nevztahuji.
Ochrana vodovodních řadu musí být jedním z prvořadých zájmů vlastníků a provozovatelů vodovodů. Způsob, prováděných kontrol by proto měl být obsahem provozního řádu každého vlastníka vodovodu. Kontroly je třeba zaměřit jednak na dodržováni podmínek provozovatele nebo vlastníka vodovodu ke všem stavbám, dotýkajících se nějakým způsobem vodovodních řadů, dále na pravidelnou i příležitostnou kontrolu činnosti v prostoru ochranných pásem i na respektování nařízení odstranění již zjištěných závad a nedostatků.
Ne všechny aktivity v ochranných pásmech vyžaduji stavební povolení, a tedy mohou proběhnout bez předchozího souhlasu a vědomí vlastníka a provozovatele vodovodu. V takových podmínkách záleží jen na provozovateli nebo vlastníku vodovodu, zda tyto aktivity včas zjistí a zajistí účinná opatřeni pro sjednaní nápravy.

Prostorové uspořádání vedení technického vybavení - ČSN 73 6005

Třídění a účel sítí technického vybavení:

Podle územní působnosti, funkčního a kapacitního významu se sítě technického vybavení dělí na (viz kapitola 4 normy ČSN 73 6005):

1. Vedení dálkové (dálkovody)
   1. Kategorie: nadřazená (tranzitní, napájecí, přenosová, přepravní atd.)
   Jejich trasy, pokud se vůbec v území měst a obcí vyskytují, jsou obvykle umísťovány v nezastavitelném území. Do zastavěného území měst a obcí se umísťují jen vyjímečně a v odůvodněných případech, tedy jen mají-li přímou vazbu k dotčenému zastavěnému území.
2. Vedení místní (vedení technického vybavení)
   2. Kategorie: vedení hlavní (oblastní, zásobovací, přístupová, páteřní, distribuční). Zajišťují zásobování dotčeného zastavěného území. 
   3. Kategorie: vedení uliční (vedení s transportní a distribuční funkcí). Zajišťují zásobování a zabezpečení zón měst a obcí a jejich částí. Mohou mít i přímou vazbu na spotřební objekty.
   4. Kategorie: vedení přípojková. Zajišťují bezprostřední zásobování a zabezpečují připojení objektů, nemovitostí, areálů apod. formou přímého napojení obvykle již bez dalšího větvení.

Podle účelu se sítě technického vybavení dělí na:

1. elektrická (silová) vedení (včetně vedení trakčních, pro veřejné osvětlení, světelné dopravní signály a značky)
2. vedení elektronických komunikací
3. vodovodní řády a přípojky
4. plynovodní potrubí
5. vedení tepelných sítí (vytápění a rozvod teplé užitkové vody)
6. kanalizační stoky a přípojky (včetně drenáží)

Podle svého uložení ve vztahu k povrchu území (terénu) se vedení technického vybavení dělí na:

1. vedení v podzemní trase
2. vedení v nadzemní trase 
3. vedení v pozemní trase

Podle vztahu k veřejnému prostoru lze vedení technického vybavení klasifikovat jako:

1. umístění ve veřejném prostoru
2. převážně umístění ve veřejném prostoru
3. částečně umístění ve veřejném prostoru
4. zcela neumístění ve veřejném prostoru

Vodovodní sítě a přípojky
Vodovodní potrubí se ukládá do vyhrazeného zájmového pásma v prostoru za plynovod směrem od zástavby. Při oboustranné zástavbě při šířce pásů menší než 3 m zpravidla jednostranně, při větší šířce pak oboustranně.
Ukládat potrubí vodovodních přípojek pod pásy a pruhy určené pro motorovou dopravu v místních komunikacích rychlostních a sběrných a pod tramvajové pasy se nedoporučuje. Při oboustranné zástavbě mají být spotřební objekty napojeny na vodovodní potrubí 3. kategorie ukládané oboustranně. Není-li to možné, mají být přípojky vedeny mimo prostor výhybek a kolejových křížení tramvajových tratí.

Podzemní sítě vedené souběžně s komunikacemi se navrhují podle těchto zásad:

• Primárně do nezpevněných částí přidruženého prostoru

Po využití předchozí možnosti také do pásů pro pěší (chodníků).
Při křížení se vodovodní potrubí a potrubí vodovodních přípojek ukládá pod kabelová vedení silová a sdělovací a pod plynovodní potrubí, ale nad stoky jednotné soustavy a nad stoky oddílné splaškové kanalizace. Potrubí vodovodní sítě a přípojky je možno ukládat pod stoky oddílné dešťové kanalizace, pokud je navrženo technické ochranné opatření.

Nejmenší dovolené vodorovné vzdálenosti při souběhu vodovodu s podzemními sítěmi:

• Silové a sdělovací kabely 0,4 m
• Plynovodní potrubí 0,5 m
• Vodovodní a kanalizační sítě a jejich přípojky 0,6 m
• Tepelné sítě 1 m
• Kabelovody 0,6 m
• Kolektor 1 m
• Koleje tramvajové dráhy 1,2 m

Nejmenší dovolené svislé vzdálenosti při křížení vodovodu s podzemními sítěmi:

• Silové kabely 0,4 m
• Sdělovací kabely 0,2 m
• Plynovodní potrubí 0,15 m
• Vodovodní a kanalizační sítě a jejich přípojky 0,1 m
• Tepelné sítě 0,2 m
• Kabelovody 0,2 m
• Kolektor 0,2 m
• Koleje tramvajové dráhy 1,5 m

ČSN 75 5401 - Navrhování vodovodního potrubí a ČSN 75 5402 - Výstavba vodovodního potrubí.